Evropská unie zmírňuje plán na zákaz spalovacích motorů od roku 2035. Nový návrh počítá s 90% snížením emisí CO₂ a otevírá prostor pro syntetická paliva i nové kategorie elektromobilů. Budoucnost aut v Evropě tak zůstává otevřená.
Evropská unie plánovala zakázat prodej všech automobilů se spalovacími motory bez ohledu na to, zda se jednalo o plug-in hybridy, elektromobily s prodlouženým dojezdem nebo elektrické hybridy. Výrobcům, kteří vyrábějí vozidla s velmi krátkým dojezdem, zůstala sotva skulinka. Později Evropa poněkud otevřela dveře. Jen malou skulinku. S povolením vyrábět auta na syntetická paliva (e-paliva) povolila Evropská unie výrobu spalovacích aut, pokud nebudou vypouštět žádné čisté emise oxidu uhličitého.
To už bylo zdůrazněno, protože spalování jakéhokoli paliva produkuje emise NOx a také jemné částice, které jsou pro člověka velmi škodlivé. V prvním znění bylo uvedeno pouze „emisně neutrální“. U efuels se již hovořilo o „uhlíkově neutrálním“, protože při výrobě syntetického paliva se údajně zachytí stejné nebo větší množství CO₂, než kolik ho vyprodukují automobily.
Současný plán
Co máme nyní? Přepočítané cíle. Jestliže v roce 2035 bylo cílem snížit emise uhlíku o 100 %, nyní je cílem snížit je o 90 %. Jinými slovy, všechny typy automobilů se spalovacími motory se budou moci prodávat, i když emise překročí maximální povolenou hodnotu 10 %, přičemž za referenční rok se považuje rok 2021.
Proč? Protože se měří průměrné emise vozového parku, nikoliv konkrétního automobilu. Jinými slovy, pokud jde o vykazování regulačním orgánům, berou se v úvahu všechny automobily prodané výrobcem. Z toho se sečte objem jejich emisí a stanoví se průměr na jeden vůz. Tento průměr musí činit pouze 10 % referenční hodnoty pro rok 2021.
🚗 SPALOVÁKY NEKONČÍ. A JE TO DOBŘE. ➡️ S novou českou 🇨🇿 vládou se snad do Bruselu konečně vrací i zdravý rozum.
— Martin Benkovič (@Benkys) December 16, 2025
Evropská unie po letech tlačení ideologického zákazu couvá. 📉 Zákaz spalovacích motorů od roku 2035 se rozpadá.
A není to náhoda — realita dohnala politiku.
💬… pic.twitter.com/Cw5CXAj2fC
To znamená, že limit, který je třeba splnit v roce 2035, činí přibližně 11 g km/CO₂. Pokud tedy jeden prodaný vůz emituje 100 g/km CO₂, bude třeba prodat dalších devět elektromobilů (0 g/km CO₂), aby se tento vůz vyrovnal a vyhnul se pokutám. Vše tedy nasvědčuje tomu, že elektromobily budou i nadále nepostradatelné a nejprodávanějším typem vozidel.
Esa v rukávu
Evropská komise rovněž potvrdila, že otevírá dveře podpoře pro malé elektromobily, často označované jako eCar. U těchto vozidel Made in Europe se očekávají daňové úlevy a mohly by přinášet další emisní kredity.
Kromě toho bude navrhovaný emisní limit pro rok 2030, který vyžadoval 50% snížení emisí z 93,6 g/km CO₂, ponechán až do roku 2032. Jedná se o stejný postup jako v roce 2025. Namísto uplatnění pokut v tomto roce byla pro výrobce otevřena dočasná lhůta pro splnění požadavků do roku 2027. V tomto okamžiku se vypočítají průměrné emise vozového parku prodaného mezi lety 2025 a 2027. Cíle, které nebyly splněny v roce 2025, musí být dorovnány v následujících dvou letech.
Expresní potřeba
V posledních měsících se Evropská komise stala centrem intenzivního lobbingu, kde výrobci a země prosazují přepočet cílů pro rok 2035. Od ACEA i na vlastní pěst výrobci již nějakou dobu prosazují zmírnění emisních norem. Průmysl se nachází v obtížné situaci a některé z jeho hlavních automobilových skupin, jako například Volkswagen, provádějí přísné úpravy. Zejména němečtí výrobci prosazovali tyto změny nejsilněji.
Na druhé straně se země Evropské unie rozdělily na dvě části. Šest zemí v čele s Itálií vytvořilo společnou frontu do té míry, že zaslaly dopis, v němž prosily předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby od navrhovaných cílů ustoupila. Jednou ze zemí, které vyvíjely největší tlak, bylo také Německo, které však dopis nepodepsalo. Španělsko pak spolu s Francií patřilo k zemím, které nejvíce prosazovaly zachování 100% snížení emisí CO₂ do roku 2035.
Je třeba mít na paměti, že to vše je stále návrh Evropské komise. Při pohledu na poslední pohyby vše nasvědčuje tomu, že změny budou nakonec uplatněny v plném rozsahu nebo z velké části. Než však bude tento návrh definitivně schválen, musí o něm jednat Evropský parlament a členské státy (Rada EU).
Úloha syntetických paliv
Syntetická paliva neboli e-paliva byla prezentována jako potenciální řešení pro snížení emisí uhlíku, aniž by bylo nutné zcela opustit spalovací motory. Tato paliva se vyrábějí zachycováním CO₂ z atmosféry a jeho kombinací s vodíkem, čímž vzniká palivo, které je teoreticky uhlíkově neutrální. Jejich výroba je však v současnosti drahá a vyžaduje značné množství energie, což vyvolává otázky ohledně jejich životaschopnosti ve velkém měřítku. E–paliva by mohla hrát roli v odvětvích, která je obtížné elektrifikovat, ale nejsou zázračným řešením pro silniční dopravu.
Hospodářský a sociální dopad
Přechod na elektrická vozidla a snižování emisí má nejen environmentální, ale i ekonomické a sociální dopady. Evropský automobilový průmysl je ekonomickým pilířem, který zaměstnává miliony lidí. Toto odvětví se podílí na HDP EU 7 % a vytváří více než 13 milionů přímých a nepřímých pracovních míst. Přechod na elektrická vozidla by mohl toto odvětví proměnit a ovlivnit pracovní místa ve výrobě spalovacích motorů a souvisejících komponentů. Nabízí však také příležitosti v nových odvětvích, jako je výroba baterií a nabíjecí infrastruktura.
Reakce spotřebitelů
Pro úspěch jakékoli změny v automobilovém průmyslu je rozhodující přijetí ze strany spotřebitelů. Ačkoli poptávka po elektromobilech roste, stále existují významné překážky, jako jsou vyšší počáteční náklady ve srovnání se spalovacími vozidly a omezená nabíjecí infrastruktura v některých regionech. Pro větší rozšíření elektromobilů je zásadní rozšíření nabíjecí infrastruktury a snížení nákladů na baterie.
Rozhodnutí Evropské komise umožnit větší flexibilitu v oblasti emisí spalovacích vozidel sice někteří výrobci a země s úlevou přivítali, ale zároveň s sebou přináší značné problémy z hlediska udržitelnosti, ekonomiky a přijetí ze strany spotřebitelů. Přechod k ekologičtější budoucnosti v dopravě bude vyžadovat vyvážený přístup, který zohlední všechny tyto aspekty.