Společnost Integral AI představila v Tokiu model, který slibuje autonomní učení robotů a vyzývá tak americké a čínské giganty v závodě o AGI.
Japonský startup Integral AI tvrdí, že dosáhl toho, o co usilují Google a OpenAI: prvního modelu umělé obecné inteligence (AGI). Společnost, kterou založil bývalý inženýr Googlu v Tokiu, tvrdí, že její systém se již dokáže sám učit ve fyzickém světě bez nutnosti lidského dohledu, což je milník, který by, pokud je pravdivý, změnil pravidla hry.
Zpráva, o níž informoval server Interesting Engineering, podrobně uvádí, že model splňuje tři klíčové požadavky: autonomní učení bez předchozích údajů, bezpečnost a energetickou účinnost podobnou lidské. Na rozdíl od chatbotů ze Silicon Valley zde není cílem generovat text, ale vytvořit digitální mysl schopnou ovládat roboty a fungovat ve fyzické realitě.
Mozek pro porozumění světu, ne pro mluvení
Technický návrh je odklonem od současných jazykových modelů. Místo předvídání dalšího slova se Integrální umělá inteligence spoléhá na „model světa“ založený na abstrakci. Systém komprimuje znalosti do konceptů, plánuje akce a generuje vlastní tréninková data pro pochopení fyzikálních zákonů, což jej staví o několik kroků před tradiční LLM.
Zakladatel Jad Tarifi si vybral Japonsko právě kvůli jeho průmyslové kultuře. Jeho vizí je „ztělesněná“ inteligence ovládající stroje v továrnách a laboratořích, což odpovídá tomu, jak se tato země připravuje na éru umělé inteligence – tedy tím, že věnuje pozornost hardwaru. Tvrdí, že jejich roboti se již naučili složité úkoly bez pomoci a sami odvodili, jak manipulovat s neznámými objekty.
Japan says it built the first real AGI. The rest of the world says: “prove it.”
A Japanese startup called Integral AI claims its new AI system isn’t just another chatbot or robot brain.. but true AGI, Artificial General Intelligence. Basically, an AI that can learn any skill on… pic.twitter.com/A2ColdZt2q
— SciTech Era (@SciTechera) December 10, 2025
Drobné písmo je však třeba číst pečlivě. Společnost používá termín „AGI capable“ a stanovuje kritéria, která podporují její tvrzení, ale nejsou k dispozici žádné recenzované studie ani nezávislé důkazy. Jedná se o mimořádné tvrzení, které vyžaduje stejně mimořádné důkazy, než budeme moci oslavovat objev umělé obecné inteligence, která by navždy změnila svět.
Pokud něco, pak to jasně ukazuje, že Tokio chce být v tomto závodě relevantní. Integral AI se připojuje k dalším místním iniciativám, jako je například startup Sakana AI, který se snaží vytvořit novou generaci efektivních modelů a ukázat, že inovace mohou probíhat i mimo osu USA-Čína. Jejich přístup zahrnuje méně hrubé výpočetní síly a více biologicky inspirované efektivity při řešení skutečných problémů.
Pokud je to, co říkají, pravda, jednalo by se o další logický krok umělé inteligence, kdy se od statistické simulace přechází ke skutečnému porozumění. Dokud však neuvidíme tyto roboty učit se v nekontrolovaném prostředí, jsou v odvětví, kde má marketing tendenci běžet mnohem rychleji než věda, důvodné pochybnosti jsou na místě.
Globální kontext závodu o AGI
Závod o vývoj umělé obecné inteligence (AGI) upoutal pozornost předních světových technologických velmocí. Hlavními aktéry tohoto soupeření jsou Spojené státy s giganty, jako jsou Google a OpenAI, a Čína se svými pokroky v oblasti umělé inteligence a technologie rozpoznávání obličejů. Japonsko, známé svými inovacemi v oblasti robotiky a technologií, se však v této oblasti stává nečekaným konkurentem.
AGI se od současné umělé inteligence liší tím, že se snaží napodobit lidskou schopnost chápat, učit se a všestranně používat znalosti. Zatímco současné umělé inteligence jsou určeny pro specifické úkoly, AGI by měla mít schopnost vykonávat jakýkoli kognitivní úkol, který může vykonávat člověk. To předpokládá úroveň porozumění a přizpůsobivosti, která přesahuje algoritmy hlubokého učení, jež dnes převládají.
V Japonsku je kultura robotiky a technologií hluboce zakořeněná. Od 80. let 20. století je tato země lídrem ve vývoji průmyslových a humanoidních robotů. Tyto odborné znalosti v oblasti robotiky by mohly Japonsku poskytnout jedinečnou výhodu při vývoji AGI, která je nejen teoreticky vyspělá, ale také použitelná v reálném světě.
Stárnoucí populace Japonska navíc představuje jedinečnou výzvu, kterou by AGI mohla řešit. Vzhledem ke snižujícímu se počtu pracovních sil potřebuje země inovativní řešení, aby udržela růst své ekonomiky. AGI by mohla hrát klíčovou roli při automatizaci úkolů a pomoci starším lidem, což by zlepšilo kvalitu života a ekonomickou efektivitu.
Závěrem lze říci, že zatímco USA a Čína nadále dominují titulkům v závodech o AGI, Japonsko dokazuje, že má nástroje a vizi, aby se stalo klíčovým hráčem. Tvrzení společnosti Integral AI, ačkoli zatím nebylo nezávisle ověřeno, je připomínkou toho, že inovace mohou vzniknout kdekoli na světě. Jak se tento technologický závod zintenzivňuje, svět bude pozorně sledovat, komu se podaří průlom, který by mohl nově definovat náš vztah k technologiím.
