Bill Gates věří, že umělá inteligence sníží pracovní týden na dva až tři dny. Varuje však, že tato revoluce zásadně promění trh práce, prohloubí nerovnost a může zhoršit duševní zdraví miliard lidí. Podle něj je teď klíčové rozhodnout, jakou roli v budoucnosti ponecháme člověku – a jakou přenecháme strojům.
Slavný zakladatel Microsoftu tvrdí, že v blízké budoucnosti budou lidé pracovat pouze dva nebo tři dny v týdnu, i když varuje, že přechod nebude snadný a že se navždy změní mnoho pracovních míst.
„Díky umělé inteligenci budeme pracovat stále méně,“ řekl Bill Gates během svého vystoupení v pořadu The Tonight Show with Jimmy Fallon. Miliardář tvrdí, že v blízké budoucnosti umělá inteligence převezme velkou část práce, kterou dosud vykonávali lidé, takže nakonec budeme pracovat „dva nebo tři dny v týdnu“.
Tato vize je sice na první pohled těžko uvěřitelná, ale získá na věrohodnosti, když vezmeme v úvahu údaje, které poskytl Microsoft ve svém Indexu pracovních trendů 2025. Z této zprávy vyplývá, že 81 % dotázaných vedoucích pracovníků firem očekává, že v příštích 18 měsících začlení do svých organizací „ve velké míře“ agenty umělé inteligence, aby optimalizovali pracovní den svých zaměstnanců: „pracovníci budou řídit agenty umělé inteligence, kteří za ně budou odpovídat na e-maily, vytvářet prezentace a psát zprávy“.
Příležitost, nebo hrozba?
Gates překvapivě dodal něco, co vás jistě napadlo, když jste četli první dva odstavce tohoto článku: připouští, že tento přechod způsobí určité narušení trhu práce.
To není nic nového, protože zpráva Světového ekonomického fóra Budoucnost pracovních míst 2025 předpovídá, že umělá inteligence vytvoří do roku 2030 78 milionů nových pracovních míst, ale zároveň očekává, že 92 milionů pracovních míst bude v tomto procesu vytlačeno. Mezinárodní organizace práce (ILO) rovněž upozornila, že automatizace by mohla výrazně ovlivnit odvětví, jako je výroba a doprava, ačkoli by mohla vytvořit i nové příležitosti v oblastech, jako jsou technologie a zdravotnictví.
"Will we still need humans [with the rise of artificial intelligence]?"
Bill Gates: "Not for most things… We'll decide." pic.twitter.com/qZyuRbzmpl
— Wide Awake Media (@wideawake_media) October 17, 2025
Tato transformace se již začala projevovat v podobě propouštění. Kromě informací uvedených ve zprávě společnosti Microsoft je třeba vzít v úvahu také to, co bylo uvedeno v dokumentu společnosti Challenger, Gray & Christmas. V říjnu americké společnosti nahlásily 153 074 propuštěných zaměstnanců, což je téměř šestkrát více než v září, a jako hlavní důvody uvedly kontrolu nákladů a vliv umělé inteligence.
Gates už nedávno mluvil o tom, že pracovní místa jsou „imunní“ vůči nahrazení agenty umělé inteligence. Nyní na svou vizi této změny paradigmatu navázal prohlášením, že se vše děje velmi rychle“. Je přesvědčen, že umělá inteligence přináší „spoustu a spoustu změn“ a že „nikdo přesně neví, jak ovlivní naše pracovní místa, líbí se mi ten pokrok, ale nevím, jestli ho budeme schopni kontrolovat“.
Dodává však, že si myslí, že i když umělá inteligence dokáže automatizovat určité procesy, lidský zásah bude stále klíčový pro řízení kritické infrastruktury, přijímání strategických rozhodnutí a kontrolu automatizace. Technologičtí experti, jako je Andrew Ng, spoluzakladatel společnosti Google Brain, rovněž upozorňují, že AI je mocný nástroj, který je třeba používat zodpovědně, aby se maximalizovaly jeho přínosy a minimalizovala rizika.
Na cestě k nové filozofii práce
Gates během svého projevu také uvedl, že tato „revoluce“ vyvolá dramatickou společenskou proměnu. Vysvětlil, že logickým důsledkem vyšší efektivity umělé inteligence může být například zavedení dřívějšího odchodu do důchodu a že „bude vyžadovat, abychom si vybrali, kterou práci by měli vykonávat lidé a kterou stroje“.
„Rozhodneme se jako v baseballu: nebudeme se chtít dívat na to, jak počítače hrají baseball, takže některé věci si vyhradíme pro sebe. Ale pokud jde o výrobu věcí, přepravu věcí a pěstování potravin, časem budou tyto problémy v podstatě vyřešeny.“
Magnát připouští, že se zkrácením pracovní doby pojí velké riziko. Obává se, že nárůst volného času a ztráta smyslu práce zhorší již tak znepokojivý problém duševního zdraví, kdy více než miliarda lidí trpí poruchami, jako jsou úzkosti a deprese. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala před dopadem nedostatku cílevědomosti a sociálních vazeb na duševní zdraví a zdůraznila, že je důležité udržovat zdravou rovnováhu mezi prací a volným časem.
Geoffrey Hinton navíc nedávno prohlásil, že umělá inteligence může znásobit příjmy většiny korporací a dále obohatit bohaté, zatímco střední třídu připraví o práci, a tvrdil, že „jakmile zvýšíte nerovnost mezi třídami, vytváříte živnou půdu pro vznik fašistických systémů“. K této obavě se připojili i další odborníci, kteří varují, že koncentrace bohatství a moci v rukou několika málo osob by mohla destabilizovat demokracie a zvýšit sociální napětí.
Gatesova úvaha ukazuje, že i někteří z nejvlivnějších hlasů v oboru se mohou domnívat, že se umělá inteligence vymyká kontrole. Ani jeden z nejbohatších mužů planety si není jistý, zda jsme připraveni na budoucnost, v níž práce již nebude základním pilířem, na němž stavíme své životy. Nedivil bych se, kdybychom zanedlouho začali slýchat návrhy na vytvoření orgánu, který by reguloval rozvoj a dopad umělé inteligence na trh práce a lidskou zkušenost obecně.
AI sice slibuje, že změní způsob naší práce a života, ale zároveň s sebou přináší značné problémy, ke kterým je třeba přistupovat obezřetně. Spolupráce mezi vládami, podniky a občanskou společností bude mít zásadní význam pro zajištění spravedlivého rozdělení přínosů AI a minimalizaci jejích potenciálních rizik.