Spor o Sora 2: Japonci chrání svou kulturu před umělou inteligencí

Spor o Sora 2: Japonci chrání svou kulturu před umělou inteligencí

Zdroj obrázku: Primakov / Shutterstock.com

Sora 2 od OpenAI čelí ostré kritice japonských firem včetně studia Ghibli, které odmítají, aby jejich tvorba sloužila jako tréninkový materiál pro umělou inteligenci. Spor ukazuje, jak hluboký střet vzniká mezi technologickým pokrokem a ochranou kulturního dědictví.


V současné době je jedním z nejbohatších lidí na světě Sam Altman. Dosáhl toho díky své společnosti OpenAI a svému angažmá v oblasti generativní umělé inteligence. Platformy jako ChatGPT nebo nejnověji Sora 2 obletěly svět a cestou vyvolávaly pochybnosti způsobem, jakým jeho technologie absorbuje a replikuje autorsky chráněný materiál bez ohledu na to, zda má souhlas původních tvůrců, či nikoli.

OpenAI se ocitl v centru kontroverze kvůli svému zaměření na využívání velkého množství dat k trénování svých modelů umělé inteligence. To často zahrnuje materiál, který je chráněn autorským právem, což vedlo k celosvětové diskusi o hranicích duševního vlastnictví v digitálním věku.

Generativní umělá inteligence, jako je ta, kterou využívá ChatGPT, funguje tak, že analyzuje obrovské množství textu a učí se jazykové vzorce, což jí umožňuje generovat souvislé a relevantní odpovědi. Tento proces však může zahrnovat i přebírání chráněného obsahu bez patřičného povolení, což vyvolává obavy mezi tvůrci obsahu.

Související článek

Takto vypadá nejsmutnější robot na světě. Jeho práci sledují tisíce lidí
Takto vypadá nejsmutnější robot na světě. Jeho práci sledují tisíce lidí

Robotické rameno v Guggenheimově muzeu mělo jediný úkol: bránit šíření kapaliny. Co ale začalo jako technická ukázka, proměnilo se v hluboce emotivní podívanou, která dojímá dodnes. Přestože šlo jen o algoritmy, lidé v jeho pohybech viděli smutek, zoufalství a boj s osudem.

AI versus Ghibli Studio

Naprosto jasně se to ukázalo loni v březnu, kdy si každý pomocí ChatGPT vytvořil vlastní opičku ve stylu Ghibli, jako by šlo o spolupráci na Happy Meal. Rozdíl je v tom, že nešlo o žádnou dohodu, a i tehdy mnozí poukazovali na to, že jde o zcela proti Miyazakimu zaměřený krok. Zatímco společnost tehdy nezaujala žádné stanovisko, japonský animátor se proti této technologii slavně postavil a označil ji za „urážku samotného života“. Není jediným příkladem tohoto přivlastňování. Nedávno jiné zprávy zjistily, že technologie má zvláštní zálibu v replikování stylu anime.

Postoj Hayao Miyazakiho, legendárního tvůrce studia Ghibli, sdílí mnoho lidí z japonského zábavního průmyslu. Japonsko je známé svou bohatou kulturou anime a mangy a přivlastnění těchto uměleckých stylů technologiemi umělé inteligence vyvolalo silnou reakci. Zejména anime je v Japonsku kulturním pilířem a jeho ochrana je považována za zásadní pro zachování kulturní identity země.

Výzva k probuzení

Japonské společnosti nyní zaujaly stanovisko. Učinily tak prostřednictvím CODA, japonské obchodní skupiny, která zastupuje zájmy společností, jako jsou Studio Ghibli, Square Enix a Kadokawa, a v dopise adresovaném společnosti OpenAI vyjádřily přání, aby společnost přestala používat její obsah k tréninku Sora 2, nové sociální sítě založené výhradně na uživatelských videích vytvořených pomocí umělé inteligence. Společnost CODA rovněž poukázala na to, že způsob fungování společnosti OpenAI je v rozporu s japonskými zákony o autorských právech.

Za pouhé dva měsíce od svého spuštění se Sora 2 stala živnou půdou pro podobné stížnosti do té míry, že v říjnu přidala nová omezení, která výrazně omezují zobrazování znaků chráněných autorskými právy. Společnosti CODA to nestačí a ve svém dopise napsala: „Společnost CODA potvrdila, že velká část obsahu vytvořeného hrou Sora 2 se silně podobá japonskému obsahu“.

New Sora 2 Model with Anime
byu/TransitionSelect1614 inaiwars

Situace odráží širší konflikt mezi technologickými inovacemi a ochranou autorských práv. Umělá inteligence má sice potenciál způsobit revoluci v celých průmyslových odvětvích, ale zároveň představuje značnou výzvu pro duševní vlastnictví. Autorské zákony jsou navrženy tak, aby chránily práva tvůrců, ale musí se přizpůsobit složitosti moderních technologií. V tomto kontextu je žaloba CODA připomínkou potřeby najít rovnováhu mezi technologickým pokrokem a ochranou práv tvůrců.

Případ OpenAI a Sora 2 je jen jedním z příkladů toho, jak nové technologie zpochybňují stávající normy. S dalším vývojem umělé inteligence budeme pravděpodobně svědky dalších debat o tom, jak by tyto technologie měly být regulovány, aby byla zajištěna práva všech zúčastněných.

#