Češi slepě věří robotům: Stroje, co vypadají jako lidé, vám jednou ublíží

Češi slepě věří robotům: Stroje, co vypadají jako lidé, vám jednou ublíží

Zdroj obrázku: Photo by Shubham Dhage on Unsplash

Rodney Brooks, spoluzakladatel společnosti iRobot a průkopník robotiky, varuje, že humanoidi jsou drahou iluzí a že budoucnost patří bezpečnějším a praktičtějším strojům.


Horečka po humanoidních robotech rozpoutala v posledních letech skutečnou záplavu miliardových investic. Tesla, Figure, Meta a další společnosti slibují, že se brzy dočkáme strojů, které budou chodit, mluvit a vykonávat každodenní úkoly, jako by to byli lidé. Rodney Brooks, jedna z nejuznávanějších osobností v historii robotiky, však toto nadšení nesdílí. Právě naopak: domnívá se, že velká část těchto investic jsou vyhozené peníze. Jeho vize se zaměřuje na funkčnost a bezpečnost, což jsou aspekty, které považuje za důležitější než lidský vzhled robotů.

Lidská ruka jako nepřekonatelná zeď

Brooks, spoluzakladatel společnosti iRobot (slavné robotické vysavače) a bývalý profesor MIT, upozorňuje, že mnoho těchto projektů vychází ze základní chyby. Předstírat, že se robot může naučit manipulovat s předměty pouhým sledováním videí s lidmi, je podle jeho slov „čirá fantazie“. Tento přístup ignoruje složitost lidské jemné motoriky, která závisí nejen na zraku, ale i na sofistikované interakci mezi mozkem a nervovým systémem.

Související článek

Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám
Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám

Švédsko po letech digitálního experimentu přehodnocuje svou cestu – výměna učebnic za tablety vedla ke zhoršení výsledků žáků. Ve světle nových dat se znovu otevírá debata o tom, jakou roli by technologie měly ve vzdělávání hrát – a zda by neměly být pouze doplňkem, nikoliv náhradou tradiční výuky.

Důvod spočívá v biologii: naše ruce obsahují přibližně 17 000 hmatových receptorů, což je úroveň citlivosti, kterou dnes žádný stroj nedokáže napodobit. Zatímco technologie, jako je rozpoznávání hlasu nebo obrazu, byly postaveny na desetiletích předchozích pokroků, u hmatu taková tradice dat neexistuje. Tento skok je prozatím nepřekonatelný. Lidská ruka navíc není jen smyslovým receptorem, ale také přesným a silným nástrojem, který je schopen vykonávat složité úkoly od hry na hudební nástroj až po chirurgické zákroky.

Bezpečnostní riziko

Kromě technického problému Brooks upozorňuje na málo diskutovaný bezpečnostní problém. Humanoidní roboti v plné velikosti musí vynaložit obrovské množství energie, aby se udrželi ve vzpřímené poloze. Problém? Při pádu se tato energie náhle uvolní. Podle jejich výpočtů zdvojnásobení velikosti robota zvýší potenciálně škodlivou energii při pádu čtyřikrát. Jinými slovy, velký humanoid může být nebezpečný čistě z fyzikálních důvodů.

Podle Brookse budoucnost robotiky nespočívá v klonech lidí, ale ve strojích s koly, více rameny a specializovanými senzory. Nebudou to „kovoví lidé“ chodící po ulici, ale vysoce schopné nástroje, které budou využívat efektivnější a bezpečnější způsoby. „Za 15 let nebudou nejužitečnější roboti vypadat jako my,“ říká. Tuto vizi podporuje úspěch průmyslových a servisních robotů, které již fungují v továrnách a nemocnicích, kde se jejich konstrukce zaměřuje spíše na efektivitu než na napodobování člověka.

Iluze a kapitál

Mezitím peníze stále proudí. Startupy jako Figure dosáhly ocenění téměř 40 miliard dolarů (840 miliard korun) a slibují budoucnost, kdy budou humanoidi v továrnách, kancelářích a dokonce i v domácnostech. Brooks se však domnívá, že to, co vidíme nyní, jsou prostě drahé a nepříliš škálovatelné tréninkové experimenty. Skutečnost je taková, že mnoho z těchto projektů je stále ve fázi experimentů a čelí značným technickým problémům, které by mohly oddálit jejich praktickou realizaci.

Jeho varování není nové: již dříve kritizoval přehnaný zájem o generativní umělou inteligenci a poukazoval na to, že někdy více zpomaluje, než pomáhá. Nevěří ani myšlence, že umělá inteligence představuje existenční hrozbu, přestože na tom trvají hlasy jako Elon Musk. Brooks prosazuje pragmatičtější přístup, kdy se technologie vyvíjí tak, aby doplňovala a rozšiřovala lidské schopnosti, aniž by se je snažila zbytečně kopírovat.

Ačkoli fascinace humanoidními roboty stále přitahuje představivost veřejnosti a investorů, odborníci jako Rodney Brooks připomínají, že skutečný potenciál robotiky spočívá v jejich schopnosti efektivně a bezpečně plnit úkoly, nikoli ve schopnosti vypadat jako my.

Zdroje článku

techcrunch.com
#