Velké technologické firmy nechtějí pustit talenty a peníze jsou jedním z jejich největších lákadel.
Představte si, že je vám 24 let, chystáte se dokončit doktorát, a najednou vám zavolají. Na druhém konci linky je Mark Zuckerberg. Chce, abyste nastoupili do společnosti Meta a pracovali pro ni, a nabízí vám odměnu ve výši zhruba 125 milionů dolarů (2,625 miliardy korun) za čtyři roky. Odpověď? „Ne, děkuji“.
Tohle není sci-fi příběh; stal se ve skutečnosti a s hlavním hrdinou: Mattem Deitkem. Mladý výzkumník, který dal přednost pokračování ve svém startupu před sázkou na Metu, což mnohým připadá šílené. Tím však příběh nekončí: Zuckerberg se nevzdal, sešel se s ním osobně a Meta přišla s protinávrhem, který se téměř nedal odmítnout: zhruba 250 milionů dolarů (5,25 miliard korun) na čtyři roky. Deitke po poradě se svými kolegy přijal.
Špička ledovce trhu s umělou inteligencí
Tato anekdota, kterou odhalil deník The New York Times, je špičkou ledovce jedné z nejzuřivějších a nejvyhrocenějších válek o talenty v Silicon Valley. Závod o umělou inteligenci udělal z malé skupiny výzkumníků rockové hvězdy s platy, agenty a vyjednávacími strategiemi, které se již dají srovnat s platy elitních sportovců ve fotbalové lize nebo NBA.
Analogie s velkými sportovními týmy není nijak přehnaná. Mladí výzkumní pracovníci jsou vyhledáváni, jako by byli Steph Curry nebo LeBron James, s devítimístnými platovými balíčky, aby mohli podepsat smlouvu. To je něco, co vidíme i ve světě fotbalu při velkých přestupech hráčů do týmů, jako je Real Madrid nebo Barcelona.
Record deal!
— Connected Pakistan (@ConnectedPak) August 12, 2025
24-year-old AI prodigy Matt Deitke lands $250M job at Meta after turning down $125M.
PhD dropout, Vercept co-founder, NeurIPS award winner — now building human-like AI at Meta’s Superintelligence Lab.#ConnectedPakistan #AI #TechNews pic.twitter.com/KXyQjtPco2
Velký rozdíl, který tyto částky žene do stratosférických výšin, spočívá v tom, že na rozdíl od sportovních lig nemají technologické společnosti jako Meta, OpenAI a Google platové stropy. To znamená, že mohou nabízet balíčky odměn, které dalece přesahují limity stanovené v jiných odvětvích.
Vzestup umělé inteligence navíc není dán pouze zájmem technologických gigantů, ale také rostoucí poptávkou po aplikacích umělé inteligence v nejrůznějších odvětvích, od zdravotnictví až po automobilový průmysl. Umělá inteligence mění celá průmyslová odvětví a společnosti jsou ochotny investovat nemalé částky, aby si zajistily, že budou v čele této technologické revoluce.
Sociální sítě a smlouvy
Tato „komoditizace“ talentů zasáhla i sociální sítě. Účty, jako je TBPN, který pokrývá svět technologií podobným stylem jako ESPN, zveřejňují „podpisové“ grafiky pokaždé, když výzkumný pracovník změní společnost, jako by šlo o přestup mezi týmy. Jordi Hays, spolumoderátor TBPN, pro NYT vysvětlil:
„Lidé tyto přesuny sledují stejným způsobem, jakým jsou naši spolužáci posedlí sportem: osobnosti, hráči, ligy.“
Pokud jde o zapojení do těchto náborů, velká jména v technologických společnostech se dostala až do oddělení lidských zdrojů, aby se přímo zapojila. Příkladem může být Mark Zuckerberg, který se osobně zapojil a posílal zprávy a telefonoval kandidátům se vzorovým životopisem.
Jeho logika je podle zaměstnanců společnosti Meta jednoduchá: Pro společnost s tržní kapitalizací téměř 2 biliony dolarů se vyplatí utrácet miliony za nejlepší talenty na světě, pokud se jim podaří zvýšit tržby třeba jen o 0,5 %. A to počítáme až s devítimístnými platy.
K identifikaci těchto talentů používá Zuckerberg dokument, kterému se interně říká „Seznam“ a který obsahuje jména nejbystřejších mozků v oblasti umělé inteligence. Jak poprvé informoval deník The Wall Street Journal, k tomu, aby se člověk na tento seznam dostal, jsou obvykle zapotřebí tři věci: doktorát v oboru souvisejícím s umělou inteligencí, zkušenosti ze špičkové laboratoře a podíl na významných průlomových výsledcích výzkumu.
Peníze však nejsou všechno. Meta také nabízí neodolatelnou pobídku pro každého výzkumníka: výpočetní výkon. Některým kandidátům byl slíben přístup ke klastrům až 30 000 GPU, specializovaným čipům, které pohánějí umělou inteligenci, k nimž je přístup velmi omezený a žádaný.
Role soukromých chatů
Výzkumní pracovníci zdaleka nejsou jen pasivními aktéry, ale naučili se hrát se svými kartami. Podle NYT si mnozí z těch, kteří jsou na „Seznamu“, vytvořili soukromé skupiny na Slacku a Discordu. Když některý z nich dostane nabídku, podělí se o podrobnosti s ostatními, aby si vyžádali radu a domluvili strategii. Předávají si informace o tom, která společnost by mohla učinit protinabídku, aby nafoukla svou konečnou cenu, a fungují jako neformální syndikát.
Tento jev vedl také k větší spolupráci mezi výzkumnými pracovníky, kteří nyní mohou efektivněji sdílet zdroje a znalosti. Vyvolává však také otázky o etice těchto praktik a o tom, jak mohou ovlivnit budoucnost výzkumu umělé inteligence.