Vlna diplomatických protestů v Evropě na sebe nenechala dlouho čekat. Poté, co Moskva oznámila, že zahájí kampaň náletů na velitelská centra a podniky vojenského průmyslu v Kyjevě, reagovalo v úterý několik evropských vlád ostře a předvolalo si ruské velvyslance akreditované v jejich hlavních městech. Jednou z vůdčích zemí této reakce bylo Polsko.
Polská reakce
Polská diplomacie si předvolala na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance ve Varšavě Georgie Michna. Důvodem byly podle polských úřadů přímé „hrozby“ vůči diplomatickému personálu v ukrajinském hlavním městě. Rusko den předtím vyzvalo zahraniční občany a diplomatické mise, aby opustili Kyjev a zajistili si tak bezpečnost před plánovanou bombardovací kampaní.
Mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór agentuře PAP řekl, že krok Varšavy byl součástí koordinované akce s dalšími zeměmi.
Stejně jako ostatní země jsme si předvolali ruského velvyslance v Polsku a sdělili mu náš postoj k těmto hrozbám, nebo varováním, jak je nazývá Ruská federace,
řekl Wewiór.
Související článek
Polsko požaduje, aby cíle byly výhradně vojenské
Wewiór byl ve svém vzkazu přímočarý:
Tohle nemůžeme tolerovat. Dali jsme jasně najevo, že vzhledem k tomu, že Rusko, jak tvrdí, nevede válku, ale speciální vojenskou operaci, okruh cílů by měl být omezen na cíle vojenského charakteru.
Na stejném zasedání polské ministerstvo zahraničí vyzvalo Michna k okamžitému ukončení toho, co označilo za „neoprávněnou a nezákonnou“ agresi proti Ukrajině, a také k dodržování závazků vyplývajících z mezinárodního práva a platných smluv.
Podnět k ohlášenému bombardování
Moskva zdůvodnila kampaň jako odvetu za nedávný útok na studentskou kolej v okupované Luganské oblasti, který označila za „krvavý“, při němž bylo podle ruských úřadů zabito 21 lidí. Právě po tomto incidentu Kreml v pondělí varoval zahraniční diplomaty a občany jiných zemí, aby z Kyjeva odjeli do bezpečí. Kromě Polska si své ruské velvyslance na protest proti tomuto varování předvolaly také vlády Německa a Norska.