V noci ze soboty na neděli došlo k obrovskému útoku Ruska na Kyjev. Akce začala 18. července okolo 18. hodiny a pokračovala přes noc až do brzkého rána. Moskva tentokrát použila 126 útočných bezpilotních letounů a 41 raket různých typů.
Letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny informovalo, že 23 z vypálených ruských raket zasáhlo cíle uvnitř Kyjeva. Právě na ukrajinské hlavní město byl útok zaměřen s cílem poškodit klíčovou infrastrukturu a znovu oslabit Ukrajinu, která v posledních týdnech Rusku údery vrací.
Rusko napáchalo obrovské škody
Podle ukrajinských úřadů byly proti metropoli nasazeny především balistické střely Iskander-M a hypersonické střely 3M22 Zircon, přičemž některé zdroje potvrzují, že celkový počet balistických raket vypálených během několika hodin byl 41. Poplach byl vyhlášen v sobotu večer a opakoval se v několika vlnách.
Údery zasáhly několik městských částí včetně Ševčenkivského, Solomjanského, Svjatošynského, Dněprovského a Desňanského rajónu. Poškozeny byly obytné domy, administrativní budovy, průmyslové objekty, studentská kolej i desítky automobilů, na více místech vypukly rozsáhlé požáry.
Významné škody utrpěla také stanice metra Lukjanivska, kde tlaková vlna poškodila konstrukci stropu a provoz musel být přerušen. Podle nejnovější bilance si útok vyžádal nejméně jednu oběť a třináct zraněných, přičemž záchranáři museli z trosek a hořících budov evakuovat několik civilistů.
Podle vojenského analytika Michaela Kofmana podobné rozsáhlé balistické údery zapadají do dlouhodobé ruské strategie kombinovat tlak na ukrajinskou protivzdušnou obranu s útoky na civilní infrastrukturu a vyčerpávat omezené zásoby západních interceptorů.
Analytici zároveň upozorňují, že vysoká koncentrace balistických střel v krátkém časovém úseku představuje pokus zahlcovat obranu a zvýšit pravděpodobnost průniku raket k cílům. Útok přišel v době, kdy Ukrajina opakovaně žádá západní spojence o další systémy Patriot a střely pro ně, protože právě balistické rakety představují pro ukrajinskou protivzdušnou obranu nejobtížnější cíl.
Vojenský i politický signál
Nasazení velkého počtu balistických střel během krátkého časového úseku není zaměřeno pouze na způsobení škod, ale také na zahlcení ukrajinských obranných systémů a spotřebování drahých protiraketových střel Patriot. Kofman uvádí, že se Ukrajina dostává do stále složitější situace a varuje, že bez dalších dodávek západních interceptorů mohou být podobné útoky stále úspěšnější, zejména s blížícím se podzimem a zimou.
Pro Rusko představuje útok nejen vojenský, ale i politický signál. Kreml se snaží ukázat, že si navzdory západním sankcím a ukrajinským úderům hluboko na ruském území zachoval schopnost zasahovat hlavní město Ukrajiny ve velkém rozsahu.
Cílem je oslabit morálku civilního obyvatelstva, zvýšit tlak na ukrajinské vedení a zároveň přesvědčit západní spojence, že náklady na obranu Ukrajiny budou nadále růst.
Analytici upozorňují, že Rusko se pravděpodobně bude snažit podobné kombinované útoky opakovat vždy, když nashromáždí dostatečný počet balistických střel a dronů, protože jde o jeden z mála způsobů, jak může výrazně zatěžovat ukrajinskou protivzdušnou obranu.
To však neznamená, že by se Ukrajina nacházela na pokraji vojenského kolapsu. Země si stále udržuje funkční protivzdušnou obranu. Odborníci očekávají, že v následujících měsících bude pokračovat vzájemná eskalace dálkových úderů. Rusko se bude snažit ničit ukrajinskou infrastrukturu a vyčerpávat zásoby protivzdušné obrany, zatímco Ukrajina bude usilovat o narušení ruské schopnosti vyrábět zbraně, zásobovat frontu a odpalovat další rakety.