V týmu pro příští pilotovanou misi na vesmírnou stanici Tiangong bude nejmladší astronaut na čínské vesmírné misi a také čtyři myši, oznámili před pár dny oficiální představitelé.
Mise Šen-čou-21 má odstartovat v pátek ve 22:44 (15:44 SEČ) ze střediska pro vypouštění družic Ťiou-čchüan na severozápadě Číny, oznámil Čang Ťing-bo, mluvčí Čínské agentury pro pilotované lety (AETEC). Vesmírná stanice Tiangong s posádkou složenou ze tří astronautů, kteří se každých šest měsíců střídají, je ozdobou vesmírného programu, kterým se Čína snaží dohnat Spojené státy a Rusko.
Kdo je součástí týmu
Nový tým povede zkušený vesmírný pilot Zhang Lu, který se před dvěma lety účastnil mise Shenzhou-15. K němu se připojí specialista na nákladní dopravu Zhang Hongzhang a letový inženýr Wu Fei, oba na svém prvním vesmírném letu. Wu, který nedávno oslavil 32 let, se stane nejmladším čínským astronautem, který se zúčastní vesmírné mise, uvedli úředníci. Pojedou také čtyři myši, dva samci a dvě samice, což budou první čínské pokusy s hlodavci na oběžné dráze.
Peking chce do roku 2030 vyslat pilotovanou misi na Měsíc a hodlá na jeho povrchu vybudovat základnu. Společnost AETEC uvedla, že se tohoto cíle pevně drží, a nastínila řadu „zásadních nadcházejících testů“, které v rámci příprav provádí.
Související článek
Kontext mise
Vesmírná stanice Tiangong, jejíž název znamená „Nebeský palác“, je ambiciózním projektem, který odráží snahu Číny etablovat se jako vesmírná velmoc. Od svého prvního vypuštění slouží jako platforma pro pokročilý vědecký výzkum a k demonstraci schopnosti Číny udržet trvalou lidskou přítomnost ve vesmíru. Stanice je navržena tak, aby fungovala nejméně 10 let s možností prodloužení její životnosti.
Experimenty s myšmi ve vesmíru jsou zásadní pro pochopení vlivu mikrogravitace na živé organismy. Tyto studie mohou poskytnout cenné informace o úbytku kostní a svalové hmoty, imunitním systému a dalších aspektech zdraví, které jsou rozhodující pro dlouhodobé mise, jako je například případná cesta na Mars. Výsledky těchto experimentů jsou přínosem nejen pro vědu o vesmíru, ale mohou mít využití i v pozemské medicíně.
Budoucnost čínského vesmírného výzkumu
Čína v posledních desetiletích rychle rozšiřuje svůj vesmírný program. V roce 2019 dosáhla mise Čchang-e 4 prvního úspěšného přistání na odvrácené straně Měsíce a v roce 2021 mise Tchien-wen-1 umístila rover na Mars. Tyto úspěchy podtrhují odhodlání Číny zkoumat vesmír a její záměr hrát klíčovou roli v budoucí kolonizaci vesmíru. Součástí této dlouhodobé vize je i cíl zřídit do roku 2030 lunární základnu.
Ačkoli Čína rozvíjí svůj vesmírný program převážně samostatně, projevila zájem o spolupráci s jinými státy. Stanice Tiangong je otevřená mezinárodní spolupráci a Čína vyzvala další země, aby se podílely na společném výzkumu. To by mohlo otevřít nové možnosti globální spolupráce v oblasti výzkumu vesmíru a vývoje pokročilých technologií.