Ukrajinské drony byly v posledních dnech výrazně narušeny omezením satelitního systému Starlink a jeho vojenské verze Starshield. Pokyn ke zpomalení systému přišel podle dostupných zdrojů přímo z Bílého domu. Není však jasné, kdo ho vydal. Jeden z vysoce postavených amerických představitelů popřel, že by příkaz zadal prezident Donald Trump.
Starlink se stal jedním z klíčových nástrojů ukrajinské armády od začátku ruské invaze v únoru 2022. Toto satelitní připojení umožňuje vojákům komunikovat i v oblastech, kde je běžná infrastruktura zničená nebo nedostupná. Jakékoli omezení proto může mít bezprostřední dopad na koordinaci jednotek a účinnost bezpilotních systémů.
Pokyn z Bílého domu?
Podle agentury Reuters, která se odvolává na dva americké představitele a jednoho západního činitele obeznámeného se situací, dostalo vedení Pentagonu pokyn k omezení fungování systému Starshield. Zdroje hovořily anonymně a neupřesnily, kdo konkrétně rozhodnutí v Bílém domě prosadil ani kdo odpovídal za jeho provedení.
Omezení se projevilo především u zařízení pro rychle se pohybující drony. Ukrajinští vojáci zaznamenali výpadky spojení při rychlostech nad přibližně 160 kilometrů za hodinu, přičemž některé jednotky hlásily nestabilitu i při nižších rychlostech. Podle ukrajinských vojenských představitelů komplikace vedly ke zrušení některých misí a ztížily navádění dronů.
Bílý dům popřel, že by omezení nařídil přímo Trump.
Žádný takový požadavek prezident nikdy nevznesl.
Administrativa však nevysvětlila, zda pokyn mohl přijít od jiného člena jejího vedení. Podle ukrajinských zdrojů navíc Washington Kyjevu sdělil, že rozhodnutí vzešlo z Bílého domu. Přímá Trumpova odpovědnost tak zůstává nepotvrzená.
Starlink a důležitost pro Ukrajinu
Starlink poskytuje satelitní internet prostřednictvím sítě společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Jeho vojenská varianta Starshield je určena vládním a bezpečnostním institucím, včetně amerického ministerstva obrany. Ukrajinské síly se na tyto technologie spoléhají při komunikaci na frontě, koordinaci jednotek i při provozu dronů. Výpadky proto mohou ovlivnit nejen útočné operace, ale také obranu proti ruským bezpilotním letounům.
Zásah do systému přišel v době zhoršených vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem. Trumpova administrativa tlačila na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské ropné rafinerie, které americký prezident spojoval s růstem cen pohonných hmot. Ukrajina naopak považuje údery na ruskou energetickou infrastrukturu za součást své obrany proti invazi.
Časová souvislost vyvolala podezření, že omezení satelitního spojení mohlo být nástrojem politického tlaku. Zveřejněné informace však samy o sobě takový motiv nedokazují.
Do debaty vstoupil také Elon Musk, podle něhož Starshield vlastní a kontroluje americká vláda. Musk na sociální síti X uvedl, že omezení rychlosti či používání systému určuje americká armáda a v konečném důsledku prezident. Ukrajinské ministerstvo obrany následně informovalo, že zařízení opět fungují i v pohybu, byť s omezením rychlosti.
Zůstává tak otázkou, zda šlo o dočasné opatření, nebo o signál, že přístup Ukrajiny k důležitým americkým technologiím může být ovlivňován politickými rozhodnutími.