Drony řízené v reálném čase na stovky kilometrů daleko. Pro ukrajinské vojáky to není scénář z filmu, ale obava, která se podle jejich informací může během několika měsíců přiblížit realitě. Dosah dronů dnes omezuje komunikace a většina z nich proto operuje poblíž frontové linie.
Síť, která by mohla změnit pravidla na bojišti
Rusko buduje satelitní komunikační systém Rassvet, což v překladu znamená „úsvit“. Jeho vývojem je podle dostupných informací pověřena soukromá technologická firma Bureau 1440. Systém má konkurovat službě Starlink, kterou provozuje americká společnost SpaceX.
Pro ukrajinskou armádu je podstatné jedno: síť by umožnila ovládat drony s pohledem z první osoby i na velké vzdálenosti. Operátor by sledoval živý obraz z palubní kamery, a to nejen v blízkosti fronty, ale potenciálně nad celou zemí. Ukrajinský vojenský zdroj uvedl, že by Rusko mohlo síť zprovoznit do konce letošního roku nebo začátkem roku 2027.
Kombinace sítě s drony by představovala velmi významnou hrozbu pro celý svět,
varuje ukrajinský vojenský zdroj.
Zatím ale není hotovo. Rusko letos vypustilo z kosmodromu Pleseck na severozápadě země 32 satelitů, polovinu v březnu a polovinu v červenci. Podle západních i ukrajinských analytiků se družice z července potýkaly s technickými potížemi při dosahování plánované výšky oběžné dráhy.
Takto malá konstelace by nad Ukrajinou fungovala jen dvě až čtyři a půl hodiny denně. Odborníci odhadují, že pro plnohodnotný provoz je potřeba zhruba 250 satelitů.
Čínské čipy místo amerických
Právě zde přichází překvapivý zvrat. Podle informací ukrajinské armády, které jako první zveřejnila japonská agentura Kjódó, začalo Rusko loni při přechodu na sériovou výrobu používat integrované obvody od čínského výrobce Shanghai Fudan Microelectronics Group.
Prototypy testované v roce 2023 přitom údajně využívaly čipy americké polovodičové firmy Advanced Micro Devices. Moskva tak podle ukrajinských zjištění vyměnila západní komponenty za čínské.
Čínská firma není neznámým hráčem. Americká vláda ji v září loňského roku zařadila na sankční seznam s obviněním, že poskytuje vojenské technologie ruským ozbrojeným silám.
Diplomatická cesta a otázky do budoucna
Kyjev se rozhodl reagovat i na mezinárodní půdě. V srpnu požádal Mezinárodní telekomunikační unii, agenturu OSN zodpovědnou za koordinaci rádiových frekvencí a oběžných drah družic, aby pro Rassvet nepřidělovala frekvence nad ukrajinským územím. Argumentoval tím, že by síť sloužila k vojenským účelům.
Zůstává otázka, zda sankce a diplomatický tlak dokážou zpomalit projekt, který stojí na komponentech z Číny. A také, jak se bude svět dívat na technologie dvojího použití, které se z komerčních čipů mění ve součást válečné techniky.
