Ukrajina se přibližuje k členství v Evropské unii. Její zemědělství však může být překvapivou a nečekanou překážkou. Evropská komise navrhuje zvláštní podmínky, které by i po vstupu země do Unie omezovaly přístup některých ukrajinských zemědělských produktů na evropský trh. Brusel tím chce uklidnit evropské farmáře, kteří se obávají konkurence velkého a produktivního ukrajinského agrárního sektoru.
Situace jasně znázorňuje, jak obtížné bude sladit rozšíření Unie s ochranou domácích zemědělců. Ukrajina považuje zemědělství za klíčovou součást své ekonomiky a potřebuje stabilní odbytiště pro obilí i další plodiny. Evropské státy se naopak obávají, že bez zvláštních pravidel by příliv levnější produkce mohl zvýšit tlak na ceny a příjmy jejich farmářů.
Brusel chrání evropské farmáře
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová 6. října představila návrh, podle kterého by Unie mohla omezit přístup vybraných ukrajinských zemědělských produktů na společný trh i po přijetí země. „Rozsah, struktura a velmi vysoká produktivita ukrajinského zemědělství vyžadují cílená opatření pro citlivé zemědělské produkty,“ uvedla.
Obavy se týkají především obilí a dalších komodit, u nichž by ukrajinští producenti mohli díky rozsáhlým podnikům a nižším nákladům konkurovat farmářům v členských státech.
Ukrajina má největší konkurenční výhodu především v produkci obilí, kukuřice a slunečnice. Podle ukrajinského ministerstva hospodářství sklidila v roce 2025 přibližně 23,5 milionu tun kukuřice, zatímco celá Evropská unie vyprodukovala zhruba 57 milionů tun.
Ještě výraznější je postavení země u slunečnice: Ukrajina sklidila 9 milionů tun, tedy více než všechny členské státy EU dohromady, jejichž produkce dosáhla přibližně 8,5 milionu tun.
Napětí se projevilo už během války, kdy EU dočasně uvolnila obchodní omezení pro ukrajinské zboží. Následovaly protesty zemědělců a spory například v Polsku, kde farmáři upozorňovali na tlak dovozů na domácí ceny. Proto EU v roce 2025 obnovila obchodní kvóty a vyjednala s Kyjevem přísnější podmínky, než jaké platily za válečných výjimek.
Brusel nyní tvrdí, že cílem není Ukrajinu od členství odradit. Kosová uvedla, že Unie chce chránit své zemědělce a současně Ukrajině pomoci obnovit přístup na tradiční trhy mimo Evropu, zejména v severní Africe a na Blízkém východě. Pokud by příliš velká část ukrajinského obilí směřovala do EU, mohly by podle Evropské komise utrpět i dodávky do zemí, které jsou na ukrajinských potravinách závislé.
Kyjev odmítá trvalé kvóty. Připouští však přechodné období
Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockij dal najevo, že Kyjev není ochoten přijmout trvalá omezení pro prodej vybraných potravin na evropském trhu.
„Je pro nás zásadní rozdíl mezi přechodným obdobím a trvalým omezením. Ukrajina je připravena na první možnost. To druhé by odporovalo samotné logice plnohodnotného členství v Evropské unii,“ uvedl. Kyjev tedy připouští postupné zavádění pravidel, pokud budou mít jasně stanovený konec.
Ukrajina argumentuje tím, že zemědělský export je pro její ekonomiku zásadní a evropský trh představuje důležité odbytiště. Válka navíc narušila tradiční přepravní trasy přes Černé moře a zvýšila význam pozemních cest přes členské státy EU. Omezení přístupu na evropský trh by proto mohla zasáhnout nejen jednotlivé farmáře, ale také příjmy celé země.
Konečná podoba pravidel zatím není rozhodnutá a podmínky se mají projednávat v rámci přístupových jednání. Evropská komise chce nastavit model, který by zmírnil obavy členských států, zatímco Kyjev usiluje o rovné postavení po vstupu do Unie. Výsledek tak může ovlivnit nejen budoucnost ukrajinského zemědělství, ale také podobu společné zemědělské politiky a rozdělování evropských dotací po dalším rozšíření EU.
Ukrajina má před sebou ještě dlouhou cestu k plnohodnotnému členství v Evropské unii. Přístupová jednání sice oficiálně zahájila v červnu 2024, teprve v roce 2026 se však podařilo otevřít první tři ze šesti tematických vyjednávacích celků. Kyjev chce podle dřívějších plánů dokončit jednání do konce roku 2028, tento termín je ale ambiciózním cílem, nikoli zaručeným datem vstupu.