Ústavní soud zamítl návrh 14 senátorů na zrušení vládního nařízení, které stanovuje hygienické limity hluku a vibrací. Předpis tak zůstává v platnosti, přestože se od července 2023 v některých kategoriích zvýšily povolené limity hluku až o 13 decibelů. Soud zároveň upozornil, že další rozvolňování pravidel by vláda musela důkladně odůvodnit s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí.
Ústavní soud návrh senátorů zamítl
Předmětem řízení bylo nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění novely č. 433/2022 Sb. Senátoři požadovali zrušení předpisu jako celku, případně alespoň části jeho přílohy upravující korekce pro stanovení hlukových limitů.
Ústavní soud dospěl k závěru, že vláda při nastavení pravidel nepřekročila své pravomoci a že napadená úprava obstojí z hlediska ústavnosti. Podle soudu nařízení přináší přehlednější systém limitů pro různé druhy hluku, chráněných prostor a konkrétních podmínek.
Senátoři ve svém návrhu upozorňovali především na postupné zvyšování přípustných hodnot hluku a na možné dopady na obyvatele žijící v blízkosti dopravních komunikací.
Limity hluku se v některých případech zvýšily
Změny provedené novelou nařízení vlády nabyly účinnosti 1. července 2023. U některých kategorií hluku z dopravy se hygienické limity zvýšily o 5 až 13 decibelů. Konkrétní hodnota závisí mimo jiné na typu komunikace a na podmínkách stanovených právní úpravou.
Například u vymezených starších silnic a dálnic, jejichž umístění a povolení bylo vydáno před 1. lednem 2001, se denní limit zvýšil z 60 na 68 decibelů a noční z 50 na 58 decibelů.
Neznamená to však, že se všechny hlukové limity zvýšily stejně nebo že každá komunikace automaticky smí vytvářet hluk až do těchto hodnot. Pro posouzení konkrétní situace jsou rozhodující příslušná pravidla a podmínky daného místa.
Soud varoval před dalším rozvolňováním
Přestože Ústavní soud návrh na zrušení nařízení zamítl, upozornil na rizika spojená s případným dalším uvolňováním limitů. Opakované zvyšování povolených hodnot může postupně oslabovat ochranu obyvatel před nepříznivými účinky hluku.
Soud zdůraznil, že vláda musí při případných dalších změnách zohlednit nové vědecké poznatky o vlivu hluku na lidské zdraví, a to jak na jeho fyzickou, tak psychickou stránku. Zároveň má pečlivě poměřovat potřeby rozvoje infrastruktury s právem na ochranu zdraví a příznivého životního prostředí.
Soudkyně zpravodajka Dita Řepková upozornila, že současné limity jsou již na hranici přijatelnosti. Případné další rozvolnění by proto vláda musela důkladně zvážit a přesvědčivě zdůvodnit.
Senátorka Jitka Seitlová, která se na návrhu podílela, rozhodnutí soudu respektuje. Za důležité považuje, aby se nadále usilovalo o snižování hlukové zátěže.
Právní zástupce senátorů Pavel Uhl vyjádřil zklamání nad tím, že Ústavní soud nepoložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.
Dva soudci měli odlišný názor
S rozhodnutím nesouhlasili dva členové pléna Ústavního soudu, Josef Baxa a Lucie Dolanská Bányaiová. Ve svém odlišném stanovisku kritizovali přístup, který podle nich dává přednost rozvolňování limitů před důslednějším využíváním technických možností ke snižování hluku.
Podle jejich názoru současné technologie nabízejí řadu způsobů, jak hluk omezovat. Připustili, že taková opatření mohou být nákladná, nepovažují je však za nemožná. Upozornili také na to, že hluk je sice průvodním jevem moderní civilizace, jeho nepříznivé účinky ale lze zmírňovat.
Jejich stanovisko představuje menšinový názor. Většina soudců návrh na zrušení nařízení nepodpořila.
Co rozhodnutí znamená pro obyvatele
Rozhodnutí Ústavního soudu znamená, že stávající právní úprava hlukových limitů zůstává v platnosti. Samotný nález však neznamená, že by se automaticky měnily limity pro každou silnici nebo že by provozovatelé komunikací získali obecné oprávnění překračovat konkrétní podmínky stanovené právními předpisy.
Hlukové limity se nadále posuzují podle druhu zdroje hluku, chráněného prostoru, denní či noční doby a dalších podmínek stanovených nařízením vlády. Případné další změny pravidel bude vláda muset poměřovat nejen s potřebami dopravy a infrastruktury, ale také s ochranou zdraví obyvatel.
Ústavní soud tak ponechal současná pravidla v platnosti, zároveň však zdůraznil, že další snižování úrovně ochrany před hlukem nelze považovat za automaticky přijatelné.