Od 1. ledna 2026 mohou pronajímatelé v některých případech využít nový rozkaz k vyklizení. Jde o zjednodušený soudní postup, který má umožnit rychlejší řešení situací, kdy nájem skončil, ale nájemce byt nebo dům dál užívá. Nový postup však má přesně stanovené podmínky a neznamená, že může majitel nájemce jednoduše vystěhovat svépomocí.
Nový rozkaz k vyklizení
Novinku přinesl zákon č. 176/2025 Sb., který od 1. ledna 2026 doplnil do občanského soudního řádu nový § 175a upravující rozkaz k vyklizení.
Soud může tento rozkaz vydat v případě, kdy žalobce požaduje vyklizení bytu nebo domu užívaného na základě nájemního vztahu a nájemní právo již skončilo. Rozhodnout přitom může bez nařízení klasického ústního jednání, pokud jsou splněny zákonné podmínky a rozhodné skutečnosti vyplývají z předložených listin.
Nejde tedy o obecný nástroj pro všechny případy neoprávněného užívání nemovitosti. Je určen především pro situace, kdy skončil nájem a bývalý nájemce přesto v nemovitosti zůstává.
Pronajímatel musí splnit několik podmínek
Před podáním žaloby musí pronajímatel nájemce písemně vyzvat k vyklizení, a to nejméně 14 dnů před jejím podáním. K žalobě musí být připojeny listiny, z nichž vyplývá právo žalobce na vyklizení.
V praxi může jít například o nájemní smlouvu, doklad o skončení nájemního vztahu nebo další dokumenty prokazující oprávněnost požadavku. Ministerstvo pro místní rozvoj mezi podklady uvádí také doklad o vlastnictví nemovitosti.
Rozkaz k vyklizení navíc nelze použít v některých sporných situacích. Zákon například počítá s tím, že jej soud nevydá, pokud u něj probíhá řízení o přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu nebo řízení o užívacím právu nájemce.
Nájemce má 15 dní na odpor
Pokud soud rozkaz k vyklizení vydá, musí být žalovanému doručen do vlastních rukou. Náhradní doručení je u tohoto typu rozhodnutí vyloučeno, s výjimkami stanovenými zákonem pro elektronické doručování.
Nájemce má následně 15 dní od doručení na podání odporu.
Důležitý je přitom rozdíl mezi odporem a následným vyjádřením k žalobě. Samotný odpor nemusí být odůvodněný. Pokud jej nájemce podá včas, rozkaz se ruší a soud pokračuje v běžném řízení.
Následně může být žalovanému stanovena lhůta k podrobnému písemnému vyjádření. V něm už musí svou obranu konkrétně popsat a označit důkazy, o které ji opírá.
Pokud například tvrdí, že nájem ve skutečnosti neskončil, měl by toto tvrzení doložit příslušnými dokumenty. Pouhé nepodání odporu naopak znamená, že rozkaz nabude účinků pravomocného rozhodnutí.
Jak může postup vypadat v praxi
Představme si byt pronajatý na dobu určitou do 31. prosince 2025. Nájemce po skončení smlouvy byt neopustí a pronajímatel chce dosáhnout jeho vyklizení.
Pronajímatel nejprve nájemce písemně vyzve k vyklizení. Od odeslání výzvy musí uplynout nejméně 14 dnů, než může podat žalobu s návrhem na vydání rozkazu k vyklizení.
K žalobě přiloží například nájemní smlouvu, dokumenty prokazující skončení nájmu, předchozí písemnou výzvu a další listiny potřebné k doložení svého práva na vyklizení.
Soud však rozkaz nevydává automaticky. Nejprve posoudí, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky.
Pokud rozkaz vydá a nájemce proti němu v zákonné lhůtě nepodá odpor, nastanou účinky pravomocného rozhodnutí. Pokud nájemce odpor podá, rozkaz se zruší a věc pokračuje v běžném soudním řízení.
Majitel nesmí nájemce vystěhovat sám
Nová právní úprava nedává pronajímateli právo vzít vystěhování do vlastních rukou.
Majitel například nemůže nájemci jednoduše vyměnit zámek, vystěhovat jeho věci nebo ho donutit k odchodu odpojením energií. Takový postup může být protiprávní a podle konkrétních okolností může mít i další právní následky.
Pokud nájemce dobrovolně nevyklidí nemovitost ani po pravomocném a vykonatelném rozhodnutí, následuje případné exekuční řízení. Samotné nucené vyklizení tedy neprovádí vlastník, ale příslušný orgán v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce.
Kolik stojí žaloba na vyklizení
U žaloby na vyklizení nemovité věci je podle aktuálního sazebníku soudních poplatků poplatek 5 000 korun za každou nemovitou věc.
Tvrzení, že se u bytů běžně uplatňuje sazba 2 000 korun, proto není vhodné do článku uvádět.
Novinka neznamená automatické vystěhování
Rozkaz k vyklizení má především zjednodušit a urychlit soudní řešení některých případů skončeného nájmu. Neznamená ale, že každý nájemce, který po skončení smlouvy zůstane v bytě, bude automaticky vystěhován během několika dnů.
Soud musí nejprve posoudit splnění zákonných podmínek a nájemce má možnost se proti rozkazu bránit. Pokud podá včas odpor, věc se přesune do standardního soudního řízení.
Nová úprava tak představuje rychlejší procesní nástroj pro určité případy, nikoli možnost obejít soudní ochranu nájemce nebo pravidla pro nucené vyklizení.