Ukrajina má údajně důkazy o tom, že Rusko prostřednictvím vojenských satelitů pomáhalo Íránu získávat informace o amerických a spojeneckých základnách na Blízkém východě. Washington a Teherán se znovu pokoušejí obnovit jednání o ukončení války, zároveň pokračují zásadní spory o jaderný program, sankce a strategický Hormuzský průliv. Do celé situace nyní vstupuje Moskva, která podle západních představitelů udržuje s Íránem rozsáhlou vojenskou a zpravodajskou spolupráci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské zpravodajské služby zaznamenaly koordinaci mezi ruským satelitním průzkumem a íránskými útoky.
Podle Kyjeva Rusko sledovalo vojenská zařízení v oblasti Perského zálivu a ve dnech 19. a 20. července byly v hledáčku ruských satelitů základny v Bahrajnu, Jordánsku a Kuvajtu. Samotné ukrajinské tvrzení zatím neznamená veřejně a nezávisle ověřený důkaz přímého předávání konkrétních souřadnic Íránu, podobná zjištění však už dříve zveřejnily západní zpravodajské zdroje.
Rusko mělo Íránu poskytovat informace o amerických cílech
Podle ukrajinské rozvědky měl ruský satelitní průzkum fungovat v několika fázích:
- před útokem získat informace o cíli,
- během příprav sledovat jeho situaci,
- následně vyhodnocovat způsobené škody.
Tuto možnost podporují také dřívější informace amerických a evropských představitelů. Washington Post už v březnu s odvoláním na tři americké představitele informoval, že Rusko poskytovalo Íránu zpravodajské údaje o poloze amerických lodí a letadel na Blízkém východě.
Nejde přitom pouze o satelity. Už dříve média psala, že Rusko Íránu poskytovalo také části upravených dronů, technologie a zkušenosti z války na Ukrajině, včetně taktik nasazování dronů. Bývalý analytik CIA Jim Lamson pro list uvedl, že satelitní data a rady týkající se dronů jsou sice omezenou, ale stále významnou pomocí, která může Íránu usnadnit zásah konkrétních vojenských objektů.
Šéf CIA John Ratcliffe v Kongresu potvrdil, že Írán o pokročilou zpravodajskou pomoc žádá Rusko, Čínu a další protivníky USA. Na otázku, zda Rusko takovou pomoc skutečně poskytuje, ale odpověděl, že podrobnosti může sdělit pouze v utajované části slyšení. Ministr obrany Pete Hegseth mezitím připustil, že Rusko a Čína na různých úrovních Íránu některé věci umožňují, zatímco americký prezident Donald Trump naopak uvedl, že podle něj se Rusko ani Čína do pomoci Íránu nezapojují.
USA a Írán dál jednají, ale k míru mají daleko
Spojené státy a Írán jsou nyní stále ve válce, zároveň však pokračují pokusy o obnovení jednání. Írán navrhl sedmidenní plán, podle něhož by Spojené státy zrušily námořní blokádu a sankce na íránskou ropu, uvolnily zmrazená aktiva a došlo by k přerušení bojů. Teherán by následně znovu otevřel Hormuzský průliv a obnovil jednání o svém jaderném programu. Trump návrh původně odmítl, zároveň však uvedl, že očekává další jednání během tohoto týdne.
Hlavní problém spočívá v tom, že obě strany chtějí, aby ta druhá udělala první významný krok. Washington požaduje konkrétní ústupky v jaderné oblasti a podle amerických představitelů také možnost kontroly íránského jaderného programu. Teherán naopak chce, aby došlo nejprve k ukončení amerického tlaku, obnovení volného průjezdu Hormuzem a úlevě od sankcí.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že jeho země už kroky udělala.
Pokud Američané tvrdí, že hledají dohodu nebo mírové řešení, měli by se zamyslet nad tím, že my jsme jim ho dávno předložili.
Do krize se výrazně promítá i vztah Washingtonu s Moskvou. Spojené státy se současně snaží prostřednictvím prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnců obnovit jednání o válce na Ukrajině, ale mezi Washingtonem a Kremlem zůstávají zásadní rozpory.
Moskva sice tvrdí, že chce obnovit vztahy s USA a pokračovat v rozhovorech, zároveň však dál vede válku proti Ukrajině. Dmitrij Peskov 28. září prohlásil, že Ukrajina bude muset zaplatit cenu za své útoky na Rusko, zatímco Vladimir Putin uvedl, že návrhy na urovnání konfliktu zůstávají na stole, ale Moskva musí posuzovat vlastní zájmy.
Washington tak řeší dvě propojené krize: válku s Íránem, v níž může Rusko podle zpravodajských zjištění pomáhat Teheránu, a současně vlastní diplomatické snahy ukončit ruskou válku proti Ukrajině, a to mimo jiné novým balíčkem sankcí proti Moskvě.