Vývoj modelu Veyron stál 1620 milionů dolarů, ale za deset let se prodalo pouze 450 kusů. Navzdory finanční katastrofě položila technologie vyvinutá pro tento supersportovní vůz základy nové generace rychlostních rekordů.
Jen málokdy v historii automobilismu investoval výrobce tolik peněz do jediného modelu, aby pak přišel o jmění na každém kusu, který opustil brány autosalonu. Přesně to se stalo společnosti Volkswagen s modelem Bugatti Veyron: supersport, který se prodával za 1,7 milionu dolarů (36 milionů Kč), a přesto generoval ztrátu 6,24 milionu dolarů (132 milionů Kč) za každý exemplář předaný kupujícímu.
Obrovská investice, která se nikdy nevrátila
Finanční výzkumná společnost Bernstein Research se sídlem na Wall Streetu zveřejnila zprávu, v níž vypočítala tyto astronomické ztráty na jeden kus, jak podrobně uvádí server Technology.org. Samotní autoři studie později uznali, že tuto částku je třeba interpretovat s opatrností, jelikož vycházela z přibližných odhadů.
Příčinou problému bylo, že Bugatti dokázalo během deseti let, kdy byl model v nabídce, prodat pouze 450 kusů. Tržby z prodeje zůstaly hluboko pod částkou investovanou do výzkumu a vývoje, čímž se projekt stal účetním neúspěchem.
Paradoxně má toto ekonomické fiasko svůj původ v naprostém inženýrském úspěchu. Německá skupina nechtěla ve své snaze vyrobit dokonalý automobil ušetřit ani na jediném výdaji a výsledkem bylo vozidlo, které překonalo všechny dosavadní standardy v oblasti výkonu, rychlosti a provedení.
Zrození legendy na kolech
Všechno začalo vizí Ferdinanda Piëcha, vnuka legendárního Ferdinanda Porscheho a strůjce expanze koncernu Volkswagen. Piëch chtěl postavit nejrychlejší, nejvýkonnější a nejluxusnější vůz, jaký kdy byl navržen, a v roce 2005 se mu to podařilo po šesti letech intenzivního vývoje, jak uvádí samotné tiskové oddělení společnosti Bugatti.
Srdcem modelu Veyron byl motor W16 o objemu 8,0 litru, jehož konstrukce v podstatě kombinuje dva bloky motorů V8 spojené pod úhlem a který je vybaven čtyřmi turbodmychadly. Tato mechanická bestie dosahovala výkonu 1 001 CV a točivého momentu 1 400 Nm, což si vyžádalo, aby inženýři zabudovali hned 10 chladičů a udrželi tak teploty pod kontrolou. V roce 2024 značka ukončila výrobu tohoto motoru a definitivně jej odsunula do muzea automobilové historie.
Název modelu je poctou Pierru Veyronovi, jezdci a inženýrovi značky, který v roce 1939 zvítězil v legendárním závodě 24 hodin Le Mans. Právě spojení s Le Mans mělo i emocionální rozměr: značka usilovala o jakousi historickou odplatu za ztracený rychlostní rekord na tomto okruhu, což podnítilo snahu překonat maximální rychlost 406 km/h.
Extrémní luxus s neúnosnými náklady na údržbu
Pořizovací cena 1,7 milionu dolarů (36 milionů Kč) byla jen začátkem výdajů. Každá sada pneumatik, vyrobená na míru společností Michelin speciálně pro model Veyron, stála 38 000 dolarů (807 000 Kč) a musela se vyměňovat každé 4 000 kilometry. Ti, kdo se odvážili auto na okruhu vytáhnout na maximum, zjistili, že pneumatiky vydrží při maximální rychlosti sotva 15 minut, než se zcela opotřebují. A ani to nebyl ten skutečný problém: s nádrží o objemu 106 litrů se palivo při plném výkonu vyčerpalo za zhruba 12 minut.
Kromě čisté rychlosti byl Veyron pojízdnou ukázkou opulence. Špičkové materiály, bezchybné ruční zpracování a smysl pro detail z něj dělaly skutečné umělecké dílo na kolech. Pro ty, kteří toužili po některé ze speciálních edic, přesahovala cena u některých verzí 2,7 milionu dolarů.
Ziskový neúspěch: technologické dědictví modelu Veyron
Vedení společnosti Volkswagen si bylo vědomo, že Veyron nebude z čistě ekonomického hlediska ziskový. Jeho skutečným účelem byl strategický cíl: ukázat světu, že koncern má technickou schopnost vytvořit nejlepší supersportovní vůz na planetě a dostat značku Bugatti na vrchol luxusního automobilového průmyslu.
A tato sázka, byť nesmírně nákladná, přinesla ovoce. Technologie vyvinutá pro model Veyron tvořila základ, na němž byla vybudována celá dynastie supersportů. Díky tomuto odkazu se podařilo překonávat jeden rekord za druhým, až Bugatti Chiron Super Sport 300+ v roce 2019 nedosáhlo rychlosti 490,48 km/h, jak uvádí časopis Car and Driver.
Veyron sice nepřinesl přímé zisky, ale navždy změnil vnímání značky Bugatti. To, co účetní tabulky zaznamenaly jako finanční katastrofu, se z dlouhodobého hlediska nakonec ukázalo jako jeden z nejodvážnějších a nejúčinnějších tahů v historii automobilového průmyslu. Mimořádně nákladný „neúspěch“, který se s odstupem let ukázal jako strategický triumf.