Ukrajinský prezident se sešel se šéfy ukrajinských tajných služeb a získal znepokojivé informace. Rusko plánuje rozšířit své útoky i z Běloruska. V ohrožení mohou být i země NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin údajně začíná opět tlačit na běloruského prezidenta Lukašenka, aby umožnil ze svého území další vlny útoků proti Ukrajině, případně nové útoky i na země NATO.
O zapojení Běloruska do války se mluvilo od začátku konfliktu, kdy Bělorusko skutečně aktivně pomáhalo. Dodnes více než tři tisíce tamních podniků dodává vojenský materiál pro ruský zbrojní průmysl. Minsk buduje infrastrukturu pro ostřelovací raketový systém Ořešnik, který Rusko do země přesunulo na konci minulého roku. Ten je mimo jiné schopen nést i jaderné zbraně.
Trénink použití jaderných zbraní
Ukrajina se proti tomuto stupňování napětí ohrazuje. Nyní však začalo společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska zaměřené na použití jaderných taktických zbraní. Ačkoliv je země také postižena sankcemi za potlačování lidských práv i spoluúčast na ruské agresi, autoritářský režim je stále v područí Kremlu a Moskva ho považuje za svého spojence.
Běloruský autoritářský režim se nyní rozhodl posílit své přátelství s Ruskem a ukázat loajalitu. Cvičení, které bylo oznámeno 18. května, se účastnily raketové jednotky a bojová letadla.
Během cvičení se ve spolupráci s ruskou stranou plánuje procvičit dodávky jaderných zbraní a přípravy k jejich použití,
uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení. Cvičení se zaměří na výcvik sil v tajném přesunu na velké vzdálenosti, uvedl web apnew.com.
Státy Rusko a Bělorusko zahájily společné cvičení s použitím jaderné zbraně, uvedlo běloruské ministerstvo obrany. Cílem je zdokonalení úrovně přípravy personálu:
Bělorusko je od roku 2024 novou ruskou jadernou doktrínou zařazeno pod ruský jaderný deštník, stejně tak má Rusko kontrolu nad jadernými zbraněmi rozmístěnými v Bělorusku. Už tehdy se ale proti těmto krokům ohradili i místní politici.
Lukašenko proměnil Bělorusko v platformu pro ruské hrozby, ale Bělorusové tyto zbraně nepotřebují,
řekla Světlana Tichanovská, politická oponentka v emigraci, agentuře Associated Press.
Pouze svobodné Bělorusko se stane zdrojem bezpečnosti v Evropě, nikoli jaderného vydírání.
Roste napětí, přesun vojsk budí obavy
Není to poprvé, co se takové zprávy šíří. Ale nyní znovu panují obavy, protože na ukrajinské hranici roste napětí. Prezident Lukašenko oficiálně oznámil již minulý týden, že se země chystá na bojové akce. Vojenská infrastruktura se přesouvá z Minsku k ukrajinským hranicím.
Může jít ale o formu zastrašování, jak píše idnes.cz.
Podle německého analytika nemusí Rusko ani Bělorusko skutečně zaútočit, stačí samotné vytváření napětí na severní hranici.
Rusko odmítá toto komentovat, jak si všímají média.
Lukašenko hraje vyhýbavou hru
Varování prezidenta Zelenského je dvojí. První je zesílený tlak na Ukrajinu, která teoreticky může čelit útokům z území Běloruska. Druhé se týká spekulativního záměru Ruska zaútočit z území Běloruska na sousedící státy NATO. V úvahu by pak přicházely Polsko, Litva a Lotyšsko. Volodymyr Zelenskyj připomíná, že z Běloruska může hrozit pozemní operace ze severu na Černihiv a Kyjev, případně také dronové a raketové útoky. Dále tvrdí, že Ukrajina získala dokumenty svědčící o tom, že tento útok by byl tzv. dekapitační, tedy náhlý, úderný s cílem ochromit ukrajinské velení a mnoho konkrétních strategických cílů.
Zatím se však zdá, že Lukašenko tento ruský tlak nemusí přijmout. Dlouhodobě osciluje mezi tlakem ve vlastní zemi a tlakem z Kremlu, což vede k vyhýbání se plnému vstupu do války. Zároveň však s Ruskem spolupracuje tak, aby stále působil loajálně.
„Budeme selektivně mobilizovat jednotlivé jednotky, abychom je připravili na válku. Dá-li Bůh, válce se vyhneme,“ prohlásil běloruský prezident Alexandr Lukašenko na schůzce armády minulý týden, jak uvedl web aktualne.cz. Doplňuje, že tu jde spíše o mediální a politický nátlak, neustálou připravenost, která uvádí v nejistotu všechny okolní státy. V současné situaci je aktivní útok na Ukrajinu i na státy NATO nepravděpodobný.