Napětí mezi Washingtonem a Teheránem se nadále stupňuje na všech frontách: zatímco Bílý dům tvrdí, že otevřel diplomatickou cestu s Íránem, islámský režim to kategoricky popírá.
Revoluční gardy zahajují novou vlnu útoků proti Izraeli a americké ministerstvo obrany reaguje vysláním výsadkových jednotek do regionu.
Revoluční gardy odmítají jakýkoli dialog
Nejsilněji na údajná jednání reagovalo sjednocené operační velitelství Chátam al-Anbíja, jehož mluvčí označil tvrzení Bílého domu o rozhovorech s Islámskou republikou za nepravdivé. V prohlášení vydaném agenturou Tasnim, která je úzce spjata s Revolučními gardami, bylo sdělení jednoznačné: „Nenazývejte svou porážku dohodou. Éra vašich slibů skončila.“
Íránská armáda dále varovala západní mocnosti, že ceny ropy a energií se nevrátí na předchozí úroveň, dokud Írán nebude považovat regionální stabilitu za zaručenou. „Ani vaše investice v regionu se neuskuteční, ani se nedočkáte cen energií a ropy jako v minulosti,“ uvádí se ve vojenském textu. Dříve ve středu kolem 6:00 SEČ se barel ropy Brent, která je hlavním benchmarkem pro evropské trhy s ropou, obchodoval mírně nad hranicí 100 dolarů, na úrovni 100,42 USD (2 120 Kč).
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Bagaei nicméně připustil, že Teherán obdržel zprávy od „spřátelených zemí“ tlumočící ochotu USA k jednání, ačkoli trval na tom, že existenci přímých rozhovorů popírá.
Patnáctibodový návrh, který byl předán prostřednictvím Pákistánu
Podle deníku The New York Times, který se odvolává na úředníky obeznámené s diplomatickým úsilím, administrativa Donalda Trumpa údajně zaslala Íránu patnáctibodový plán navržený jako plán na ukončení blízkovýchodního konfliktu. Návrh byl předán prostřednictvím Pákistánu, kde velitel armády Síd Asim Munir údajně působí jako klíčový prostředník mezi oběma stranami.
Dokument obsahuje obecné obrysy íránského jaderného programu a vývoje balistických raket, což jsou dvě z otázek, které po desetiletí podněcují nepřátelství mezi oběma zeměmi. Kromě toho návrh obsahuje ustanovení o bezpečnosti energetických tras, zejména Hormuzského průlivu, úzkého námořního průlivu mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterým prochází velká část světové ropy a zemního plynu.
Stejný newyorský deník uvádí, že další země v regionu podporují paralelní diplomatické kontakty, ačkoli prozatím neexistují žádné jasné známky blížící se deeskalace.
Patnáctibodový návrh USA se týká jak íránského jaderného programu, tak bezpečnosti Hormuzského průlivu, který je životně důležitým námořním průchodem pro celosvětový obchod s energiemi.
2 000 výsadkářů připraveno k akci do 18 hodin
Zatímco diplomacie naráží na íránskou zeď, Pentagon v úterý nařídil mobilizaci nejméně 2 000 vojáků z armádní výsadkové divize, elitní jednotky schopné přesunout se kamkoli na zeměkouli během pouhých 18 hodin. Američtí představitelé, které oslovilo několik médií, tento krok potvrdili.
Dva zdroje, které citoval deník Washington Post, vysvětlily, že nasazení má prezidentu Trumpovi poskytnout „nové možnosti akce“ v regionu. Deník New York Times mezitím poznamenal, že vojáci by nakonec mohli být použiti k obsazení ostrova Charg, hlavního íránského terminálu pro vývoz ropy v severní části Perského zálivu, zařízení, které USA minulý měsíc bombardovaly, aniž by zasáhly ropnou infrastrukturu. Přesné určení výsadkářů nebylo oficiálně potvrzeno.
Vojenský rozkaz přišel jen několik hodin poté, co Trump prohlásil, že mu Írán v rámci údajných prvních rozhovorů dal „velký dárek“, aniž by nabídl jakékoli podrobnosti o jeho obsahu.
Írán zahájil novou vlnu útoků na Izrael
Revoluční gardy ve středu oznámily zahájení nové série vojenských operací proti izraelskému území. Podle prohlášení, o němž informoval Tasnim, íránské síly již zasáhly strategické body a vojenská zařízení v severním Izraeli na podporu libanonské skupiny Hizballáh.
Teherán varoval, že útoky budou zesilovat a že mezi jejich cíle patří pozice izraelských vojsk v Palestině, města jako Tel Aviv, Kirjat Šmona a Bnej Brak, jakož i americké vojenské základny rozmístěné v oblasti.
Izraelské obranné síly (IDF) přes noc zaznamenaly nejméně tři raketové střely z Íránu. Zasaženo bylo také několik zemí Perského zálivu: Bahrajn i Saúdská Arábie hlásily zachycení dronů, zatímco v Kuvajtu způsobil dron požár na mezinárodním letišti.
Revoluční gardy oznámily, že jejich útoky zasáhnou izraelská města, například Tel Aviv, a americké vojenské základny v regionu.
Izraelské bombardování v Libanonu a nucené evakuace
Konflikt si vybírá svou daň také v Libanonu: nové izraelské bombardování zabilo nejméně devět lidí a více než 40 dalších zranilo. Izrael vydal příkaz k evakuaci sedmi oblastí na jižním předměstí Bejrútu, včetně čtvrtí Haret Hreik, Yobeiri a Laylaki, což si vynutilo vysídlení tisíců civilistů.
Blokáda Hormuzského průlivu zasáhla energetické trhy
Částečná íránská blokáda Hormuzského průlivu, námořní cesty, která spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a přes kterou proudí přibližně třetina světové námořní ropy, způsobila prudký nárůst světových cen ropy a energií. Nejvíce zasaženým regionem je Asie, která je na dodávkách přes tento koridor velmi závislá. Filipíny dokonce vyhlásily stav energetické nouze, protože mají zásoby sotva na měsíc.
Ve snaze situaci kvalifikovat íránská mise při OSN zveřejnila v úterý na sociální síti X zprávu, v níž ujistila, že „nepřátelská“ plavidla, která se nepodílejí na útocích proti zemi ani je nepodporují, mohou průlivem nadále proplouvat. Podle íránské delegace bude plavidlům třetích zemí, která dodržují „deklarované bezpečnostní normy“ a koordinují svou činnost s příslušnými orgány v Teheránu, zaručen „bezpečný“ průjezd.
Čína vyzývá k návratu k diplomacii
Na mezinárodní diplomatické frontě vyzval čínský ministr zahraničí Wang Yi během telefonického rozhovoru se svým íránským protějškem Abbasem Araqchim obě strany k návratu na cestu dialogu. Wang vyzval k zahájení mírových rozhovorů „co nejdříve„, aby se zastavila válečná spirála, která hrozí destabilizací celého regionu.