Evropské banky čekají náklady až 6 miliard eur kvůli zavedení digitálního eura, které ECB plánuje spustit do roku 2029. Zatímco centrální banka slibuje inkluzi, nižší poplatky a nezávislost na Visě či Mastercard, finanční sektor varuje před nárazy i riziky.
Evropská centrální banka (ECB) odhaduje, že zavedení digitálního eura bude evropské banky během čtyř let stát až 6 miliard eur (145,2 miliard korun), což je částka, kterou nikdo nechce mlčky akceptovat. Podle jejich odhadů by tyto výdaje představovaly zhruba 3 % toho, co banky již nyní každoročně vynakládají na údržbu svých technologií, a proto se nejedná o žádnou zkázu, ale ani o „drobné“.
Samotná ECB se také odvažuje uvést čísla o infrastruktuře, když ujišťuje, že její zavedení si vyžádá investice ve výši 1,3 miliardy eur (31,46 miliard korun), ale tím nekončí a ujišťuje, že její provoz si vyžádá dalších 300 milionů eur (7,26 miliard korun). Architektura tak bude nákladná a zároveň bude záviset na účtech přístupných občanům, což je podmínka, která z národních centrálních bank činí vstupní a koordinační prvek.
Banky budou v podstatě zodpovědné za distribuci aplikace koncovému uživateli, přičemž v tomto okamžiku se jim investice vrátí účtováním poplatků obchodníkům. Zde ECB usiluje o to, aby byl systém udržitelný, aniž by někoho dusil. Je zde však politický a ekonomický aspekt, neboť chce snížit závislost na mimoevropských platebních sítích (např. Visa nebo Mastercard) a zároveň se snaží sjednotit velmi roztříštěný trh.
Související článek
Dopad digitálního eura
Aby ECB přilákala obchodníky, plánuje udržet poplatky pod úrovní těch, které si v současnosti účtují velké platební karty, takže uvažuje o zavedení limitu, který „ukousne“ jen tolik, aby podpořil přijetí. A tak zatímco banky protestují proti nákladům, sama ECB připomíná, že nebude zpoplatňovat svou síť. Hovoříme tedy o hypotetické marži, která institucím umožňuje část těchto poplatků si ponechat.
Dnes se již hovoří o testovacích programech s vybranými bankami a prognóza, která koluje, ukazuje na oficiální spuštění, které se uskuteční v roce 2029, což je údaj, který odráží, že debata bude dlouhá. Evropa tedy chce (řečeno na rovinu) „veřejné peníze ve formě aplikace“, ale poplatky zpochybňují ti, kteří ovládají každodenní vztah s vaší peněženkou.
Potenciální výhody digitálního eura
Digitální euro představuje nejen ekonomickou výzvu pro banky, ale nabízí také významné potenciální výhody pro občany a podniky. Jednou z hlavních výhod je finanční inkluze. Díky přístupu k digitální formě peněz by digitální euro mohlo usnadnit účast těch, kteří v současnosti nemají přístup k tradičním bankovním službám. Kromě toho by digitální euro mohlo zvýšit efektivitu přeshraničních plateb v rámci eurozóny a snížit transakční náklady a časy.
Obavy a výzvy
Navzdory potenciálním přínosům vyvolává zavedení digitálního eura také značné obavy. Jednou z hlavních obav je ochrana soukromí uživatelů. Na rozdíl od hotovosti, která umožňuje anonymní transakce, lze digitální transakce sledovat, což by mohlo vyvolat obavy z finančního dohledu. Navíc existuje riziko, že digitální euro by mohlo destabilizovat bankovní systém, pokud by se občané rozhodli vybrat své hotovostní vklady a převést je na digitální eura, což by mohlo vést k odlivu vkladů.
Digital euro to cost EU banks 4-6 billion euros over 4 years, ECB estimateshttps://t.co/XJfOVcPnGM
— Economic Times (@EconomicTimes) February 22, 2026
S tím, jak ECB pokračuje ve svých plánech na zavedení digitálního eura, pokračuje debata o jeho zavedení a jeho ekonomických, politických a sociálních důsledcích. Klíčové bude nalézt rovnováhu mezi technologickými inovacemi a finanční stabilitou, aby bylo zajištěno, že digitální euro bude přínosem pro všechny zúčastněné strany.