Vědci v Austrálii objevili nový druh samotářské včely s výraznými rohy, který pojmenovali „Lucifer“. Nejen svým vzhledem, ale i vzácností poukazuje na důležitost ochrany neprozkoumané biodiverzity ohrožené těžbou a změnami klimatu.
Jako by nestačili smrtelně nebezpeční hadi, pavouci a žraloci, v Austrálii se nyní objevil nový strašidelný tvor, a to včela „lucifer“ s rohy jako ďábel. Druh nazvaný „Megachile (Hackeriapis) lucifer“ byl nalezen ve státě Západní Austrálie, oznámila v úterý Curtinova univerzita. Kit Prendergast ze School of Molecular and Life Sciences včelu objevila v roce 2019 při analýze kriticky ohrožené květiny a okamžitě ji zaujal jedinečný vzhled hmyzu.
„Samička měla na obličeji neuvěřitelné rohy,“ řekla. Jako fanynka seriálu Lucifer od Netflixu uvedla, že jméno je pro ďábelsky vypadající včelu ideální. „Je to první nový člen této skupiny včel, který byl popsán za více než 20 let, což nám připomíná, kolik života je ještě třeba objevit,“ uvedla Prendergast. Dodala, že doufá, že objev upozorní na množství neznámých druhů, zejména v oblastech ohrožených těžbou.
A new species of Bee has been named Megachile lucifer after the horn-like protrusions on its head
"I was watching the Netflix show Lucifer at the time, and the name just fit perfectly" pic.twitter.com/DHPIYVfa0Q
— Dexerto (@Dexerto) November 11, 2025
Související článek
„Mnoho těžebních společností stále netestuje přítomnost původních včel, takže je možné, že některé druhy nejsou identifikovány, včetně těch, které hrají klíčovou roli v podpoře ohrožených rostlin a ekosystémů,“ řekla. „Bez znalosti toho, které původní včely existují a které rostliny jsou na nich závislé, riskujeme, že obojí ztratíme dříve, než si uvědomíme, že existují,“ varovala.
Téměř všechny kvetoucí rostliny jsou závislé na volně žijících opylovačích, zejména na včelách, ale kvůli ztrátě stanovišť a změně klimatu je mnoho druhů na pokraji vyhynutí.
Včela Megachile (Hackeriapis) lucifer patří do skupiny včel známých jako listonošky. Tyto včely jsou známé svou schopností odřezávat kusy listů, které používají ke stavbě hnízd. Na rozdíl od včel medonosných nežijí listonošky ve velkých koloniích, ale jsou samotářské. Každá samička si staví a spravuje své vlastní hnízdo.
Objev tohoto druhu podtrhuje význam biodiverzity v Austrálii, zemi, která je domovem jedné z nejunikátnějších faun na světě. Biodiverzita je klíčová pro rovnováhu ekosystémů a včely hrají zásadní roli při opylování, procesu, který je nezbytný pro reprodukci mnoha rostlin, a tedy i pro produkci potravin.
Toto zjištění také zdůrazňuje potřebu chránit přirozená stanoviště těchto druhů. Těžba a další lidské činnosti mohou mít na životní prostředí ničivý dopad a ohrozit přežití dosud neobjevených nebo nedostatečně prozkoumaných druhů.
Vědci a ochránci přírody v této souvislosti vyzývají k dalšímu výzkumu a ochranářským politikám, které by zajistily ochranu těchto druhů a jejich stanovišť. Pouze společným úsilím můžeme zajistit, že tito jedineční tvorové budou existovat i pro budoucí generace.