Konec utrpení v kolonách. Kdo alespoň jednou projel po staré silnici I/35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, ví, o čem je řeč. Nekonečné kolony. Kamiony projíždějící těsně kolem oken rodinných domů. Neustálý hluk sužující místní obyvatele i řidiče v tranzitní dopravě.
Jeden z řidičů situaci popisuje výstižně: Konečně se s tou D35 pohnulo. Jezdit po té staré pětatřicítce přes ty vesnice je za trest – věčné kolony a kamiony, které jezdí metr od oken. Je mi jedno, jestli to staví stát, nebo soukromník, hlavně ať už to stojí a nemusíme se mačkat na D1.“
Nová dálnice D35 má přinést dlouho očekávanou úlevu. Vytvoří plnohodnotnou severní alternativu k přetížené dálnici D1 a výrazně odvede tranzitní dopravu z obcí na současné silnici I/35.
Mýtus o předražené dálnici
Kolem financování tohoto obřího projektu se vyrojilo mnoho nejasností. Často se mluví o astronomických částkách mezi 71 a 86 miliardami korun jako ceně za samotnou výstavbu 35 kilometrů dálnice.
Skutečnost je ale jiná. Předpokládané čisté stavební a investiční náklady projektu činí přibližně 43 miliard korun (zhruba 1,7 miliardy eur). Vyšší částky z nabídek uchazečů představují takzvanou čistou současnou hodnotu plateb za dostupnost.
Tyto platby bude stát koncesionáři vyplácet postupně po dobu 22 let provozu. Zahrnují nejen samotnou výstavbu, ale také náklady na financování, úroky, vliv inflace, nepřetržitou údržbu, provoz a budoucí obnovu vozovky i tunelů.
Další obavou řidičů je speciální mýtné placené přímo soukromé společnosti. To je však omyl. Na novém úseku bude platit standardní česká dálniční známka a běžný mýtný systém pro kamiony. Veškeré příjmy budou i nadále směřovat do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Stát pak bude koncesionáři vyplácet pravidelnou platbu za to, že je dálnice v perfektním technickém stavu a plně průjezdná. Během přibližně pětileté výstavby přitom koncesionář od státu neobdrží žádnou platbu, veškeré finanční riziko až do otevření dálnice nese soukromý sektor.
Jak funguje neúprosný finanční bič
Následující příklad je pouze modelovou ilustrací principu smluvních sankcí za nedostupnost dálnice.
Představme si situaci po dokončení stavby, například v lednu roku 2032. Stát platí koncesionáři roční platbu za dostupnost, která po přepočtu představuje modelově 10 milionů korun za jeden den. Tato částka pokrývá splátku investice, provoz, údržbu, správu tunelů i přiměřený zisk koncesionáře.
V tunelu Dětřichov však dojde k poruše ventilace a drobnému požáru vozidla. Podle koncesní smlouvy musí být tunel zprovozněn ve stanoveném časovém limitu. Pokud kvůli technické závadě trvá zprovoznění celkem šest hodin a smluvní limit je překročen o čtyři hodiny, stát uplatní finanční srážky za nedostupnost.
Výsledek? Místo modelových 10 milionů korun obdrží koncesionář například pouze 8 milionů korun. Kvůli jedinému incidentu tak přijde o dva miliony korun. Na rozdíl od běžně provozovaných státních dálnic zde finanční riziko za nefunkčnost technologií nese především koncesionář.
Technický unikát: Nejdelší dálniční tunel v Česku
Projekt D35 v úseku Opatovec – Mohelnice je výjimečný také svými technickými parametry. Celková délka nově budovaných úseků dosahuje 35,4 kilometru, přičemž koncesionář převezme do provozu celkem 52,4 kilometru dálnice.
Součástí bude také přibližně sedmnáctikilometrový úsek Litomyšl – Opatovec, který samostatně vybuduje Ředitelství silnic a dálnic.
Nejvýznamnějším objektem bude tunel Dětřichov o délce přibližně čtyř kilometrů, který se po dokončení stane nejdelším dálničním tunelem v České republice. Druhým významným objektem bude tunel Maletín dlouhý přibližně 1,3 kilometru.
Kdo získá obří zakázku? Rozhodnutí padne na podzim
Ministerstvo dopravy České republiky obdrželo finální nabídky od tří silných konsorcií dne 10. července 2026 do 16 hodin.
Nejnižší nabídku podalo konsorcium ViAlliance35 s částkou 71 323 843 913 Kč. Druhou nejnižší nabídku předložilo konsorcium LitMo ve výši 76 162 557 949 Kč a nejvyšší nabídku podalo konsorcium ViaCM s částkou 85 980 392 592 Kč.
Jeden ze čtyř původních účastníků zadávacího řízení odstoupil již na konci roku 2025. Výběr nejvhodnější nabídky ministerstvo předpokládá v první polovině podzimu roku 2026.
Dopravní odborníci se shodují, že klíčem k úspěchu celého projektu je kvalitně připravená koncesionářská smlouva. PPP projekty totiž nejsou levnější alternativou ke klasickému státnímu financování. Jejich hlavním přínosem je rozložení vysokých investičních nákladů v čase a přenesení významné části rizik spojených s výstavbou i dlouhodobým provozem na soukromého partnera.
Stejně důležité je i nastavení přísných pravidel pro kvalitu infrastruktury. Stát musí mít jistotu, že po skončení smlouvy převezme dálnici ve špičkovém technickém stavu, nikoli komunikaci vyžadující rozsáhlé opravy.
Právě proto jsou vedle ceny jedním z rozhodujících kritérií také přísné kvalitativní požadavky na předání dálnice zpět státu po skončení koncese. Celý kontrakt bude trvat přibližně 28 let.
Pokud schvalovací proces ve vládě a Poslanecké sněmovně proběhne podle plánu, přípravné práce by měly začít ještě na konci roku 2026 a kompletní zprovoznění celé stavby je plánováno na rok 2031.