Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritizovala senátory, kteří se obrátili na Ústavní soud kvůli zákonu umožňujícímu vládě regulovat ceny pohonných hmot. Ve svém příspěvku na Facebooku jim vyčetla, že podle ní hájí zájmy provozovatelů čerpacích stanic na úkor motoristů. Jako jeden z argumentů uvedla, že senátor může měsíčně natankovat 25 plných nádrží, aniž by musel dokládat účtenky. Jde o tvrzení ministryně vycházející z paušálních náhrad, nikoli o samostatný zákonný nárok na konkrétní počet natankování.
Schillerová připomněla náhrady senátorů
25 plných nádrží měsíčně může natankovat senátor, aniž by je musel dokládat účtenkami,
napsala Schillerová ve svém příspěvku. Zároveň se senátorů ptala, zda nezapomněli na lidi, kteří si pohonné hmoty platí sami. Jejich postup označila za jednání, které podle ní přehlíží dopady cen na běžné občany a firmy.
Zákon č. 236/1995 Sb. upravuje náhrady výdajů spojených s výkonem funkcí poslanců a senátorů. Patří mezi ně také paušální náhrady, které se nevyúčtovávají podle jednotlivých účtenek. Jejich výše se řídí zákonnými pravidly a může záviset na konkrétní funkci a dalších stanovených podmínkách.
Číslo 25 plných nádrží je v tomto případě přepočtem, který ministryně použila ve své kritice. Samotný zákon nestanoví, že by senátor měl nárok na přesně 25 natankování za měsíc. Zákonné náhrady se přitom neřídí stranickou příslušností, ale pravidly stanovenými pro příslušnou funkci.
Proč senátoři napadli zákon
Skupina senátorů podala návrh na zrušení zákona č. 63/2026 Sb. k Ústavnímu soudu dne 5. října 2026. Návrh je veden pod spisovou značkou Pl. ÚS 23/26 a soudcem zpravodajem je Jiří Přibáň.
Senátoři ve svém podání nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností zasáhnout do cen pohonných hmot. Namítají však, že zákon podle nich nedostatečně vymezuje podmínky a meze takového zásahu. Kritizují zejména možnost opakovaně zavádět regulaci, její potenciálně dlouhé trvání a omezené možnosti soudního přezkumu.
Další námitka se týká rozdílných nákladů jednotlivých čerpacích stanic. Podle senátorů může jednotně nastavená regulace dopadat výrazněji na menší provozovatele, kteří mají jiné náklady a menší prostor absorbovat omezení marží. Jde o argumenty předkladatelů návrhu, nikoli o závěr, který by již potvrdil Ústavní soud.
Vláda v říjnu omezuje marži na 2,50 koruny za litr
Vláda pro období od 1. do 31. října 2026 stanovila regulovanou marži u vybraných druhů benzinu a nafty na 2,50 koruny za litr. Maximální prodejní cena se vypočítává podle stanoveného vzorce, který zohledňuje velkoobchodní a burzovní ceny, regulovanou marži a daň z přidané hodnoty.
Ministerstvo financí zveřejňuje maximální přípustné ceny pro jednotlivé dny. Například pro období od 17. do 19. října 2026 stanovilo maximální cenu neprémiového benzinu na 46,11 Kč za litr a nafty na 48,89 Kč za litr včetně DPH. Tyto částky platí pro uvedené období a nelze je automaticky vztahovat na celý měsíc.
Schillerová ve svém příspěvku tvrdila, že bez vládního zastropování marží by cena nafty již překročila 50 korun za litr. Tento hypotetický vývoj nelze považovat za prokázaný fakt. Skutečnost, že regulace omezuje maximální cenu podle stanoveného vzorce, sama o sobě nedokazuje, jaká by cena byla bez ní.
O návrhu rozhodne Ústavní soud
Senátoři žádají, aby Ústavní soud jejich návrh projednal přednostně. V řízení se bude posuzovat zejména to, zda zákon dostatečně vymezuje pravomoci vlády a zda je právní úprava v souladu s ústavním pořádkem.
Do rozhodnutí soudu je nutné rozlišovat mezi argumenty senátorů a obhajobou vládního opatření ze strany ministryně financí. Samotné podání návrhu neznamená, že Ústavní soud zákon zruší, ani jeho dosavadní platnost neznamená, že soud již posoudil všechny námitky. Říjnové nařízení upravující regulaci cen pohonných hmot je podle svého znění účinné do 31. října 2026.