Na komunální volby by v budoucnu mohli zamířit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí. Poslanci projednávají návrhy, které mají za cíl snížit věkovou hranici pro hlasování v obecních volbách. Změna by se zatím týkala pouze komunální politiky, nikoli voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu nebo prezidentských voleb. Návrh dosud nebyl schválen.
Volební právo od 16 let je předmětem parlamentní debaty
Snížení věkové hranice pro komunální volby se stalo tématem jednání Poslanecké sněmovny. Jedním z předložených návrhů je iniciativa poslanců TOP 09, která počítá s přiznáním aktivního volebního práva občanům od 16 let. Další návrh předložili poslanci za hnutí STAN.
Zastánci změny argumentují tím, že rozhodnutí obecních a městských zastupitelstev bezprostředně ovlivňují každodenní život mladých lidí. Týkají se například škol, sportovišť, veřejné dopravy, parků nebo možností trávení volného času.
V parlamentní debatě zazněl také argument, že mladí lidé mohou již před dosažením dospělosti pracovat, platit daně a nést trestní odpovědnost. Podle zastánců návrhu by proto měli dostat možnost podílet se také na rozhodování o místních záležitostech.
Rozhodující bude další legislativní proces. Dokud nebude změna schválena a nenabude účinnosti, zůstává pro komunální volby zachována dosavadní věková hranice.
Kterých voleb by se změna týkala?
Navrhovaná úprava míří na aktivní volební právo, tedy možnost odevzdat hlas ve volbách do zastupitelstev obcí. Pokud by byla přijata, mohli by se komunálních voleb účastnit také oprávnění voliči ve věku 16 a 17 let.
Na ostatní typy voleb by se změna nevztahovala. Voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu ani přímých voleb prezidenta republiky by se navrhované snížení věkové hranice netýkalo.
Návrh zároveň nepočítá se snížením věku pro kandidaturu do zastupitelstva. Možnost volit a možnost být zvolen jsou dvě odlišná volební práva. Případná změna by se týkala pouze práva hlasovat, nikoli automatického získání možnosti kandidovat.
Proč se o změně diskutuje
Zastánci návrhu zdůrazňují, že mladí lidé mají na rozhodnutích obcí přímý zájem. Mohou například využívat místní školy, sportovní zařízení, kulturní centra nebo veřejnou dopravu. Rozhodnutí zastupitelstev přitom ovlivňují podobu jejich okolí i možnosti, které budou mít v dalších letech k dispozici.
Proti snížení věkové hranice se objevují pochybnosti, zda mají šestnáctiletí dostatek zkušeností a informací potřebných k odpovědnému rozhodování ve volbách. V debatě se objevuje také otázka, zda by se věk pro volební právo měl více přibližovat věku plné svéprávnosti.
Jde o politickou a společenskou diskusi, v níž se střetávají odlišné pohledy na občanskou odpovědnost, zapojení mladých lidí a fungování zastupitelské demokracie.
Jak je to v jiných evropských zemích?
Česká republika není jedinou zemí, kde se o snížení volebního věku diskutuje nebo kde již šestnáctiletí mohou hlasovat.
V Rakousku mohou lidé od 16 let hlasovat ve volbách na celostátní a dalších úrovních. V Německu byla věková hranice snížena na 16 let ve volbách do Evropského parlamentu, poprvé ve volbách v roce 2024. V některých německých spolkových zemích mohou šestnáctiletí hlasovat také v komunálních nebo zemských volbách.
Konkrétní pravidla se v Evropě liší podle typu voleb a jednotlivých států. Zahraniční zkušenosti proto samy o sobě neznamenají, že by se stejný model automaticky uplatnil také v České republice.
Kdy by se mohlo začít volit od 16 let?
Termín případné změny bude záviset na výsledku legislativního procesu a na tom, jakou účinnost by schválená novela stanovila. Volební právo od 16 let zatím není v České republice pro komunální volby zavedeno.
Pokud návrh projde celým legislativním procesem, mohl by rozšířit okruh lidí, kteří se mohou podílet na rozhodování o místě, kde žijí. Do té doby zůstává možnost hlasovat v komunálních volbách podmíněna dosažením věku 18 let a splněním dalších zákonných požadavků.