Ve hloubce 390 metrů pod hladinou moře, mezi korály a rybami, které osídlily její trosky, leží loď Quest, poslední plavidlo, na kterém plul jeden z nejslavnějších průzkumníků polární historie. Tým Královské kanadské geografické společnosti ji právě poprvé vyfotografoval.
Tím tým znovu přivedl do popředí postavu Ernesta Shackletona a jeden z nejpozoruhodnějších příběhů o přežití, jaké kdy byly zaznamenány.
Expedice s legendární ponorkou
Aby se dostali k vraku, tedy k pozůstatkům potopené lodi, použili kanadští výzkumníci stejnou ponorku, která před čtyřmi desetiletími prozkoumala Titanic. Ponorné plavidlo prozkoumalo konstrukci lodi Quest, která leží na mořském dně u pobřeží Grónska, a pořídilo první detailní snímky plavidla.
Mise je součástí širšího projektu s názvem Heroic Age Expedition, jehož cílem je lokalizovat a zdokumentovat plavidla, která se účastnila antarktických výprav na počátku 20. století a nakonec ztroskotala ve vodách severního Atlantiku mezi Kanadou a Grónskem. Odborníci zdůrazňují, že nemají v úmyslu vyzdvihnout loď Quest z mořského dna: loď se stala oporou živého podmořského ekosystému a plán spočívá v jejím studiu přímo na místě a vytvoření digitálního dvojčete, tedy trojrozměrné virtuální repliky, která umožní její analýzu, aniž by došlo k narušení jejího okolí.
Neúspěch, který z Shackletona udělal hrdinu
Shackleton patří k úzkému okruhu dobrodruhů, kteří se zapsali do historie takzvaného „hrdinského věku“ antarktického průzkumu. Paradoxně však jeho sláva nevycházela z úspěchu, ale z drtivého neúspěchu. Když se v roce 1914 pokoušel pěšky přejít Antarktidu z jednoho konce na druhý, jeho loď Endurance uvízla v ledu a byla zničena ještě dříve, než se posádka stačila vůbec vylodit na kontinent. Shackleton a jeho 28 mužů zůstali téměř dva roky unášeni proudem, než se jim podařilo dosáhnout odlehlého ostrova.
Dosažení pevné země však nebylo koncem, ale teprve začátek záchranné akce. Odhodlaný zachránit každého ze svých námořníků se průzkumník vydal na malém člunu a urazil 1 300 kilometrů po otevřeném moři až k Jižní Georgii, kde překonal hory, které předtím nikdo nepřekročil, aby přivolal pomoc. Vrátil se pro svou posádku a splnil svůj slib: všichni přežili. A to vše se odehrálo s technologií z počátku 20. století, což z tohoto činu dělá něco, co si dnes lze jen těžko představit.
Smrt na palubě lodi Quest a osud lodi
Průzkumník nezemřel doma. V roce 1922, ve věku pouhých 47 let, utrpěl infarkt na palubě lodi Quest, když se opět vydával směrem k Antarktidě, odhodlán dokončit výzvu, kterou nedokončil. Loď se však během té plavby nepotopila. Po Shackletonově smrti jeho rodina loď prodala norské rodině, která ji přestavěla na velrybářskou loď, a právě během tohoto druhého života loď Quest skončila na dně moře, kde zůstala až do chvíle, než ji kamery kanadské ponorky zachránily před zapomněním.