Jak to vypadá, když chcete ponížit svého prezidentského předchůdce a trefíte sami sebe? Přesně to se stalo Donaldu Trumpovi v jednom z jeho posledních veřejných vystoupení. Chtěl se pochválit, ale špatně to dopadlo.
„Před rokem byla naše země ostudou,“ prohlásil Trump na akci v Las Vegas, jak uvedly noviny huffpost.com. Záznam z prezidentova vystoupení se nyní virálně šíří po sítích.
Po celém světě se nám smáli.
Mířil tak na období, ve kterém byl v Bílém domě Joe Biden, muž s chatrnou pamětí. Trumpovo tvrzení má však zásadní háček, který si prezident pravděpodobně vůbec neuvědomil, ale jeho političtí rivalové si ho okamžitě všimli. Před rokem byl duben 2025 a prezidentem Spojených států již byl on sám.
Trump také řekl, že lidé po celém světě „se už nesmějí“. Myslel tím, že pověst Ameriky zlepšil a sám sebe vidí jako schopného vůdce.
Související článek
Celou situaci okomentovala americká kongresmanka Katherine Clark, jedna ze šéfek demokratické frakce ve Sněmovně reprezentantů USA:
Ano, byl jsi ostuda a jsi ostuda stále.
„Ano, celý svět nás teď nesnáší!“, „Co si myslíte, že si svět myslí, když se na nás dívá?“ Podobné názory se objevují v diskuzi pod příspěvkem a naznačují, že část Američanů si dobře uvědomuje, jaký obraz jejich prezident ve světě vytváří. Celá řada politiků tohoto politického přešlapu využila a sdílela výstřižek z diskuze na sociálních sítích.
Donald Trump a jeho celá série trapností
Donald Trump by svými politickými trapasy už popsal hodně tlustou knihu. Nemusíme chodit ani daleko, nedávno urazil japonskou premiérku Sanae Takaichi, když byla na návštěvě v Bílém domě při jednání o Hormuzském průlivu. Přítomný reportér se Trumpa zeptal, proč o útocích na Írán nebyli informováni spojenci v Evropě a Asii. Prezident odpověděl rádoby vtipně ve smyslu, že „kdo ví o překvapení víc než Japonsko. Proč jste nám neřekli o Pearl Harboru“? To patřilo k jednomu z největších politických přešlapů, protože Japonsko si je své historie dobře vědomo a již celá desetiletí se snaží morálně odčinit tuto temnou kapitolu svých dějin. V Japonsku to tehdy vyvolalo vlnu kritiky, premiérka se podle některých měla rázněji ohradit. Sanae Takaichi však všechno diplomaticky přešla, byť okamžik překvapení u ní vidět byl.
V posledních dnech vyzval Donald Trump na slovní souboj také samotného papeže. Tvrdí, že by si hlava církve měla nastudovat bibli. Navíc Bílý dům čelí obvinění, že zástupci Vatikánu bylo v lednu vyhrožováno. Pokud papež nebude v otázce blízkovýchodního konfliktu více vstřícný, může být sesazen a nahrazen někým, kdo Spojené státy lépe respektuje.
Vy umíte anglicky? To mne překvapuje
Není to ale záležitost posledních týdnů. Loni v červenci se podivoval liberijskému prezidentovi Josephu Boakaiovi, který mluvil anglicky.
Tak dobrá angličtina. To je krásné. Kde jste se naučil tak krásně mluvit?
zeptal se Trump. „Kde jste se vzdělával? Kde? V Libérii?“
Ptal se podle aol.com. Považoval úroveň jeho angličtiny za zajímavou a krásnou. Nedošlo mu, že Libérii původně osídlili zotročení Američané a angličtina je tu úředním jazykem.
Nyní šlo o akci ohledně daňových úlev ze spropitného
Při jeho posledním trapasu šlo o akci, která se zabývala tématem daňových úlev u spropitného. U kulatého stolu v centru Las Vegas tak proběhla debata o tom, jestli je morální chtít danit peníze, které lidé dají obsluhujícímu personálu navíc. Nulovou daň prosazoval, protože viděl, že tito lidé tvrdě pracují. Daňový limit u spropitného v rámci jeho daňových reforem již využily miliony Američanů.
V rámci propagace těchto nulových daní sociálními sítěmi proběhl také příspěvek, ve kterém je donáškovou službou Trumpovi doručena zásilka z McDonaldu s poděkováním. Díky nulové dani se mají rodiny kurýrů lépe, zaznělo v rámci ryze marketingového příspěvku.
Las Vegas je navíc městem, kde je největší podíl pracovníků v pohostinství, pro které je spropitné důležitou součástí příjmu. Některým se tak vrátily i tisíce dolarů v rámci daňového ročního přiznání.
Desítky milionů Američanů využily daňové úlevy
Až 53 milionů Američanů využilo i dalších úlev v rámci tohoto balíčku, jako je například osvobození seniorů od sociálního pojištění, nulové daně z přesčasové práce nebo z půjček na automobily vyrobené v USA. Rušila se také dědická daň.
Možná by to byla celkem dobrá akce s dobrými záměry pro Ameriku, nebýt tohoto rétorického přešlapu.