Válka na Blízkém východě způsobila prudký nárůst cen leteckého paliva na hodnoty, které Evropa neviděla čtyři roky. Hormuzský průliv, kudy proudí 40 % leteckého paliva do Evropy, se stal bojovou zónou – a zdražení letenek je jen otázkou času.
Naznačuje to totiž cena leteckého paliva. Cena leteckého paliva prudce vzrostla poté, co na Blízkém východě vypukla nová válka. Po útocích USA a Izraele a reakci Íránu se dodavatelský řetězec stal natolik napjatým a stresovaným, že to do budoucna nevěstí nic dobrého.
Cena leteckého paliva vystřelila na rekord
225,44 dolarů (asi 4 750 Kč). To je rekordní hodnota a vypovídá o nervozitě, která se začíná projevovat v dodávkách leteckého paliva. Hodnota 225,44 dolaru byla ve středu cena barelu leteckého paliva v Asii.
Tato hodnota byla anomálií, která se nakonec odrazila zpět, ale dává představu o tom, jak se trh chová.
„Je to naprostý chaos. Nikdy jsme nečekali, že by cena leteckého paliva mohla být dvakrát vyšší než cena ropy,“ řekl deníku Financial Times June Goh, analytik ropného trhu ve společnosti Sparta, která se zabývá komoditami.
Bylo to již několik let. Konkrétně čtyři. Cena leteckého paliva v případě Evropy nebyla tak vysoká od roku 2022 v případě Evropy a dva roky, pokud hovoříme o Asii a Spojených státech. Problémem není ani tak tato „rovnost“ v ceně. Problém je v tom, že jsme si zřejmě již uvázali kravatu a nyní je čas uzel utáhnout.
Odhaduje se totiž, že 40 % leteckého paliva, které se dostává do Evropy, proplouvá Hormuzským průlivem, kde je v současnosti průjezd je ztížený kvůli lodím snažícím se obejít nebezpečnou oblast, nad níž létají rakety, drony a stíhačky a hledají cíle k bombardování.
Proč je letecké palivo tak citlivé na válku v Íránu
Palivo pro tryskové motory je citlivější než palivo určené pro osobní automobily a může být zpracováváno pouze v rafinériích. Evropa v posledních letech snížila počet svých rafinerií, což se projevilo na cenách nafty již v počátečních fázích ukrajinské války. A asijské rafinerie zaznamenávají narušení dodávek ropy v důsledku bojů v Íránu a okolních zemích. V Saúdské Arábii musely některé rafinerie kvůli útokům pozastavit provoz.
Čína také omezuje vývoz pohonných hmot ze země, aby upřednostnila domácí trh. Odhaduje se, že 13 % ropy, kterou Čína nakupuje v zahraničí, pochází z Íránu. Jinými slovy, do rafinerií se dostává méně ropy a některé ropné společnosti zvažují, že budou podnikat velké objížďky, aby se vyhnuly nebezpečí v Hormuzu.
V tuto chvíli nejde jen o to, že ropa má větší problémy se tam dostat. Jde o to, že ropná pole se zavírají, protože není jak ji dopravit do rafinerií. Portál OilPrice upozorňuje, že Írán již musel uzavřít pole, protože pro jeho produkci není odbyt. Další na řadě by mohl být Kuvajt. A právě z Kuvajtu pochází většina ropy, která se v Evropě rafinuje.
Dalším palčivým problémem je podle Goha ze Sparty to, že nádrže, v nichž se uchovává letecké palivo, jsou malé, protože potřebují velmi specifické podmínky. To způsobuje, že potřeba doplňování paliva je vysoká, a proto cena paliva ovlivňuje tento trh více.
Dokonalá bouře: Zavřená pole, malé nádrže, ucpaný průliv
Vzniká tak dokonalá bouře. Ropa nevychází z nalezišť, země omezují vývoz, společnosti hledají řešení pro bezpečnou přepravu přes Hormuzský průliv, a skladovací prostor je citlivý na jakékoli přerušení dodavatelského řetězce.
Část tohoto paliva navíc zůstává na Blízkém východě, aby pokryla potřeby všech letadel, která hledají místo ke startu na letištích, jež jsou v současné době v chaosu. Fronty na doplnění paliva způsobují zpoždění a některé letecké společnosti se rozhodly doplnit palivo před příletem do cílové destinace, aby tak nemusely učinit v nejvytíženějších slotech.
Nízkonákladové aerolinky pocítí ztráty jako první
Zdá se, že nejhůře budou v Evropě postiženy nízkonákladové letecké společnosti, které operují s nejnižšími ziskovými maržemi. Společnost WizzAir již nyní předpokládá, že jí toto zvýšení cen způsobí ztrátu 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy Kč). To znamená, že ve svých prognózách pro rok 2026 by se ze zisku 25 milionů eur (asi 612 milionů Kč) na konci roku dostala do ztráty.
Situace v Íránu nemá vliv pouze na letecké společnosti a ceny letenek. Nestabilita dodávek ropy má dopady na globální ekonomiku. Vyšší ceny pohonných hmot mohou vést ke zvýšení dopravních a výrobních nákladů v různých odvětvích, což by se mohlo projevit ve vyšší inflaci na celém světě. Geopolitická nejistota by navíc mohla ovlivnit důvěru investorů a vyvolat volatilitu na finančních trzích.
Možná řešení
Ke zmírnění dopadů této krize někteří odborníci navrhují, aby letecké společnosti hledaly dlouhodobé dohody o dodávkách s rafineriemi mimo postižený region nebo aby investovaly do úspornějších palivových technologií. Jako o udržitelné alternativě, která je méně závislá na výkyvech na trhu s ropou, se uvažuje také o zvýšení výroby biopaliv.
Souhrnně lze říci, že současná situace v Íránu a jeho okolí je připomínkou křehkosti globálních dodavatelských řetězců a potřeby diverzifikace zdrojů energie s cílem snížit závislost na nestabilních regionech. Mezinárodní společenství musí společně hledat řešení, která minimalizují dopad této krize na globální ekonomiku a každodenní život lidí.