Mrzne až praští, tak si dáme panáka na zahřátí, špenát je plný železa a na zánět si necháme předepsat antibiotika? Mýty jsou jako šepot z minulosti – znějí důvěrně, ale často klamou.
Špenát jako železný zázrak, panák na zahřátí nebo antibiotika na každé nachlazení – to všechno jsou mýty, které v nás zakořenily hlouběji než školní básničky. A i když dnes máme na dosah miliony ověřených informací, některé z těchto nesmyslů zůstávají pevně usazené v našich hlavách.
Lidé si odjakživa vymýšleli příběhy, aby pochopili svět kolem sebe. Mýty fungovaly jako jednoduché návody, které dávaly smysl – a navíc se snadno předávaly dál. Jenže spousta z nich přežila i dobu, kdy už je věda dávno rozcupovala na kousky. A co je nejzajímavější? Často jim věříme dál. Ne proto, že bychom byli hloupí, ale protože zní jednoduše a správně.
Třeba takový špenát. Možná si pamatujete Pepka námořníka a jeho plechovky plné zelené síly. Jenže celý ten mýtus o „železné bombě“ vznikl… překlepem. Vědec, který analyzoval obsah železa, omylem posunul desetinnou čárku. A najednou měl špenát desetkrát víc železa, než ve skutečnosti obsahuje. Realita? Ano, špenát železo má, ale není to žádná superpotravina.
Nebo alkohol v zimě. Dáte si panáka a máte pocit, že vás příjemně prohřeje. Jenže tělo na to reaguje jinak – cévy se roztáhnou, teplo začne unikat a vaše skutečná tělesná teplota klesá. Takže v mrazech to může být spíš nebezpečné než užitečné.
A co antibiotika? Když přijde rýma nebo kašel, spousta lidí se dožaduje receptu. Ale pokud jde o virózu, antibiotika nepomohou – naopak můžou zbytečně zatížit tělo a podporovat vznik antibiotické rezistence, což je problém, který už teď trápí celý svět.
Chcete zjistit, jestli i vy podléháte některým z těchto zakořeněných mýtů? Otestujte se v našem kvízu a zjistěte, jak je na tom vaše zdravá skepse!
