Norsko má díky daním velmi robustní sociální systém. Nyní chce, aby mladí lidé platili méně.
Norský ministr financí Jens Stoltenberg zkoumá možnost využít daňový systém ve prospěch těch, kteří na trhu práce zaostávají, nejen bohatých. Cílem této iniciativy je nabídnout daňové úlevy 100 000 náhodně vybraným lidem ve věku od 20 do 35 let.
Cílem tohoto experimentu je zjistit, zda zdanění může být účinným nástrojem, jak dostat mladé lidi ze sociálních dávek na trh práce. Norsko, stejně jako mnoho dalších severských zemí, se potýká s nedostatkem pracovních sil v několika odvětvích, přičemž značná část mladých lidí neprojevuje zájem o zapojení do tradičního trhu práce.
Související článek
Norský systém sociálního zabezpečení je jedním z nejsilnějších na světě a je podporován státním investičním fondem ve výši 1,8 bilionu USD (v přepočtu asi 39 bilionů korun), který je největší na světě. Z tohoto fondu jsou financovány různé sociální a hospodářské iniciativy, což zemi umožňuje udržovat vysokou úroveň blahobytu svých občanů.
Norský plán na snížení daní
Norsko plánuje náhodně vybrat 100 000 lidí narozených v letech 1990 až 2005, kterým budou po dobu několika let (tří až pěti let) každoročně snižovány daně až o 2 700 dolarů (tedy téměř 59 tisíc korun), aby se změřil vliv na příjmy a zaměstnanost, oznámila před několika dny vláda Labouristické strany. A jména těchto lidí budou podle představ v plánu tajná.
Jde o kontroverzní plán, protože není pro každého. Znamená snížení daní pro přibližně 8 % pracujících ve věku 20-35 let, zatímco pro ostatní by se nic nezměnilo. Norská média informovala o tom, jak se z toho stala společenská debata kvůli nerovnosti, kterou to může vyvolat v zemi, kde jsou placení daní a přístup k sociálním dávkám důležitými pilíři.
Aby mohla být provedena akademická studie, musí ji schválit parlament. V případě úspěchu by se skupina 100 000 lidí stala součástí akademické studie. Budou porovnáváni s těmi, kteří stejné škrty nedostávají. Podle ministra financí to „poskytne solidní údaje o tom, zda takový daňový odpočet skutečně zvyšuje zaměstnanost mladých lidí“.
Norsko chce, aby žilo méně lidí na sociálních dávkách
Podle ministra: „Norská vláda chce, aby více lidí pracovalo a méně lidí pobíralo sociální dávky“. Vysvětluje, že cílem tohoto návrhu je shromáždit více poznatků o účincích daňového odpočtu pro pracující, aby bylo možné posoudit, zda by se mohlo jednat o účinné opatření ke zvýšení nabídky práce. Dodává, že pokud bude opatření schváleno a ukáže se jako účinné, může pokus „poskytnout vodítko, jak bychom měli daňovou úlevu koncipovat“ pro vstup mladých zaměstnanců do systému.
Pokud jde o práci, podle EURES je zaměstnáno 60,3 % osob ve věku 20 let. To znamená, že více než každý třetí mladý člověk v zemi nemá práci. To je v příkrém rozporu s potřebou pracovních sil v jedné z nejbohatších zemí světa. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činila v dubnu loňského roku 4,4 %. Podle jiných zpráv činí počet lidí ve věku 16 až 24 let, kteří jsou bez práce, 13,1 %. Přitom se bere v úvahu pouze počet osob, které aktivně hledají práci.
Generace Z má svou představu o tradičním trhu práce
Analyzovali jsme, že mladí profesionálové, kteří nyní vstupují na trh práce, mají přístup k životu, který může být v rozporu s tradiční pracovní dynamikou. Jedná se o celosvětový fenomén a řada odborných orgánů doporučuje firmám, aby se mu urychleně přizpůsobily. V Norsku se tato problematika také dostala pod drobnohled. Podle průzkumu Konfederace norských podniků (NHO) se přibližně 70 % norských zaměstnavatelů domnívá, že generaci Z je obtížnější řídit než jiné věkové skupiny.
Vládu znepokojuje nízká porodnost
Jak jsme často svědky, mnoho zemí v severní části světa trpí nedostatkem pracovních sil v důsledku klesající porodnosti, která panuje již několik desetiletí. Norská vláda v roce 2024 poprvé v historii zřídila výbor pro porodnost. Země zavedla opatření, jako jsou levnější programy péče o děti a mimoškolní programy a zvýšené přídavky na děti, ale vláda připustila, že „mohou existovat i další sociální faktory, které jsou důležité pro rozhodnutí mít děti“.
Vzhledem k nedostatku vysoce kvalifikovaných pracovních sil chce vláda již několik let přijímat více kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU. Již jsme viděli, jak byl příliv cizinců na evropský trh práce v posledních letech klíčový pro hospodářský růst. Přistěhovalci se však potýkají s problémy, jako je jazyk, někdy diskriminační zákony pro žadatele o azyl a integrace. V posledních letech vláda podnikla kroky ke zmírnění těchto problémů, jak uvádí OECD.