Patrick McGee, technologický a obchodní novinář a sanfranciský korespondent Financial Times, nedávno vydal knihu Apple v Číně. Kniha nabízí podrobný pohled na působení společnosti Apple v této asijské zemi a odhaluje překvapivé příběhy o společnosti v éře Steva Jobse. Jedním z nejpozoruhodnějších příběhů je příběh „jablečných vdov“, což je termín označující manželky zaměstnanců společnosti Apple, které se cítily opuštěné kvůli dlouhé pracovní době svých partnerů při vytváření iPodu.
iPod, který byl uveden na trh v listopadu 2001, způsobil revoluci v hudebním průmyslu tím, že změnil způsob poslechu hudby a způsob, jakým umělci prodávají svou tvorbu. Při vývoji tohoto zařízení se Apple hodně spoléhal na Čínu, využíval levné pracovní síly a vybudoval si v této zemi silnou pozici. Inženýři společnosti Apple se museli na dlouhou dobu přestěhovat do Číny a museli se potýkat s vyčerpávající pracovní dobou, která jim ponechávala jen málo času na komunikaci s rodinou.
Tito zaměstnanci, kteří se přestěhovali z Kalifornie do Asie, pracovali každý den dlouhé hodiny, což spolu se vzdáleností ztěžovalo kontakt s jejich blízkými. Tato situace vedla k tomu, že se mnohé rodiny rozdělily a některé manželky začaly uvažovat o rozvodu kvůli nepřítomnosti svých manželů, kteří upřednostňovali práci před rodinným životem.
Dopad dlouhodobých absencí na rodiny zaměstnanců
Podle knihy strávili někteří zaměstnanci v Číně měsíce a pracovali sedm dní v týdnu až 80 hodin. Tato situace způsobila v mnoha rodinách výrazné odcizení, kdy ženy žádaly o rozvod kvůli neustálé nepřítomnosti svých manželů, kteří se více věnovali práci než rodině.
Dojíždění ze Šen-čenu, kde Apple zřídil své továrny s Foxconnem, do San Franciska trvalo 15 hodin. V této souvislosti musel Apple vypracovat plán, jak se vyhnout rozvodům, zejména v kritické době, kdy potřeboval, aby se jeho inženýři plně soustředili na uvedení iPodu na trh a ne na osobní problémy. Podle Applesfera se během tohoto procesu rozvedlo mnoho lidí a později vyšlo najevo, že i další inženýři přičítali své rozvody vzniku iPhonu.
Pro řešení tohoto problému vymyslela společnost Apple projekt DAP neboli Divorce Avoidance Program, jehož cílem bylo snížit počet rozvodů během tvorby jednoho z nejikoničtějších produktů éry Steva Jobse. Ačkoli neexistoval žádný formální protokol a nebyl zahrnut do smluv, program uznával potřebu umožnit zaměstnancům volno, alespoň o víkendech, které by mohli trávit se svými rodinami.
Apple se rozhodl, že pokud zaměstnanec stráví v Číně více než měsíc dlouhou pracovní dobou, uhradí společnost jeho rodině náklady na letenku a hotel v blízkosti továren Applu. Zaměstnanci tak mohli trávit čas se svými blízkými mezi pracovní dobou.
Kromě toho Apple zavedl takzvané „Dan Bucks“, dodatečný bonus až 10 000 dolarů (220 tisíc korun), který zaměstnanci dostávali, když byl projekt úspěšně dokončen a začal se vyrábět. Tato finanční pobídka podle informací v knize odměňovala zaměstnance za jejich úsilí.
Osobní náklady na práci ve společnosti Apple
Není to poprvé, co inženýři společnosti Apple hovoří o osobních nákladech, které jim přináší zasvěcení života vývoji produktů Apple. Co kniha odhaluje jako novinku, je snaha firmy zmírnit rozvody, zejména v době, kdy potřebovala, aby se její inženýři věnovali produktům. Tyto informace nebyly v té době v médiích snadno dostupné.
V roce 2017 Brian Merchant ve své knize The One Device: The Secret History of the iPhone zdokumentoval atmosféru tlaku a strachu, kterou Jobs vytvořil během vývoje iPhonu, atmosféru, která podle knihy stála mnoho lidí jejich manželství. Podle knihy bylo členům projektu iPhone řečeno: „Pravděpodobně se budete muset na několik let vzdát nocí a víkendů, zatímco budeme tento produkt vyvíjet.“ V knize se také uvádí, že Jobs se v průběhu vývoje iPhonu rozhodl, že se na něj vykašle.
Hlavní inženýr projektu iPhone Andy Grignon popsal tuto práci jako „profesně jedno z nejhorších období mého života“ a řekl: „Kvůli iPhonu jsem se rozvedl“. S tímto názorem se ztotožnilo několik zaměstnanců společnosti Apple.
Role společnosti Apple v technologickém vzestupu Číny
Dalším zajímavým tématem, kterému se kniha Patricka McGeeho věnuje, je, jak Apple pomohl Číně stát se největším technologickým rivalem Ameriky. Toto téma je obzvláště aktuální v souvislosti se současným obchodním konfliktem mezi oběma zeměmi a Tim Cook byl kritizován americkým prezidentem za to, že velkou část své výroby outsourcuje mimo zemi.
Kniha se zabývá tím, jak Apple spoléhal na levnou čínskou pracovní sílu, aby se stal nejhodnotnější společností na světě, což mělo „nezamýšlený“ důsledek: miliony pracovníků, které vyškolil, proměnily Čínu v technologickou velmoc.
Autor knihy považuje převládající vyprávění o společnosti Apple v Číně za pozoruhodně omezené. Velká část mediálního pokrytí se v posledních dvou desetiletích soustředila na nudnou montáž produktů Apple: příběh o nízkých mzdách, nezletilých zaměstnancích, šestnáctihodinové pracovní době, údajných sebevraždách v montážním závodě v roce 2010 nebo obvinění z využívání nucené práce Ujgurů.
Podle novináře „toto vyprávění nebylo zcela mylné“ a připomíná, že Apple v reakci na něj zavedl program odpovědnosti dodavatelů, v němž slíbil zlepšení podmínek, ale přehlíží nejdůležitější díl skládačky: že vláda země „umožnila aktivity Applu, aby je Čína mohla využívat a stát se samostatnou technologickou velmocí“.