Obrazovka telefonu, noc a trápení, o kterém nikdo další neví. Právě v takových chvílích se stále víc lidí neobrací na přítele ani na lékaře, ale na chatbota. Nová česká data ukazují, že tento zvyk je rozšířenější, než se čekalo, a že s sebou nese konkrétní rizika. Výsledky představili odborníci na Pražském fóru o AI a duševním zdraví 2026, které pořádal Úřad vlády spolu s Ministerstvem zdravotnictví.
Když se člověk svěří stroji
Setkání se konalo v Lichtenštejnském paláci u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října. Letos jej v Česku poprvé připomnělo i zelené nasvícení Strakovy akademie. U jednoho stolu se sešli výzkumníci, zdravotníci a zástupci veřejné správy. Oba pořadatelé chtějí podpořit bezpečné a odpovědné používání umělé inteligence, využít její přínosy a zároveň omezit hrozby.
Téma má pro vládu váhu kvůli dlouhodobému růstu duševních onemocnění u dětí a dospívajících.
Umělá inteligence už je součástí života lidí a vidíme, že se na ni obracejí i ve chvílích, kdy řeší své duševní zdraví. Nemůžeme předtím zavírat oči. Potřebujeme vědět, kde může skutečně pomáhat a kde naopak vznikají rizika. Umělá inteligence může být dobrým pomocníkem, ale nemůže nahrazovat odbornou péči. Zvlášť obezřetní musíme být u dětí a mladých lidí. Její využívání proto chceme stavět na datech, bezpečnosti a jasných pravidlech,
řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Čísla, která překvapila i odborníky
Reprezentativní šetření agentury PAQ Research z jara 2026 oslovilo 1 760 dospělých obyvatel Česka. Generativní umělou inteligenci v souvislosti s duševním zdravím použilo během posledních 30 dnů 29,2 % respondentů. U lidí ve věku 18 až 34 let to byla dokonce polovina, přesněji 51 %. Nejčastěji jim chatboti pomáhají zvládat stres, hledat informace a lépe pochopit vlastní psychické potíže.
Druhá stránka průzkumu je méně povzbudivá:
- 30,8 % uživatelů sáhlo po AI během psychické krize nebo akutního stresu; 30,7 % ji alespoň někdy použilo jako náhradu odborné péče; 13,4 % kvůli ní odložilo vyhledání pomoci nebo za odborníkem nešlo vůbec; 10,9 % dostalo radu, která odporovala doporučení lékaře či psychoterapeuta; 8,4 % změnilo předepsanou medikaci v souvislosti s používáním AI.
Právě poslední údaje považují odborníci za nejcitlivější. Odpovědi chatbotů nemusejí být správné ani vhodné pro konkrétní zdravotní situaci. Petr Winkler z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, autor analytické zprávy, to shrnul takto:
Výsledky ukazují, že umělá inteligence už není technologií budoucnosti. Pro mnoho lidí se stala běžným zdrojem informací a podpory při řešení psychických obtíží. Naší snahou není její využívání omezovat, ale zajistit, aby lidé i odborníci dokázali AI využívat bezpečně, kriticky a ve prospěch duševního zdraví,
vysvětlil.
Pozornost se obrací i k dospívajícím. Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci, hlavní řešitel české části mezinárodní studie HBSC, upozornil, že mladí AI neberou jen jako pomůcku do školy.
Umělá inteligence už je běžnou součástí života dospívajících. Mladí lidé ji nepoužívají jen pro školu nebo hledání informací, ale také pro radu nebo emoční podporu. U dětí a dospívajících proto musíme sledovat nejen to, kolik času s technologiemi tráví, ale především k čemu je používají a jaký vliv to má na jejich duševní zdraví,
řekl.
Jaká pravidla přijdou a co z nich plyne
Na zjištění naváže příprava doporučení pro veřejnost i odborníky. Zaměří se na bezpečné používání AI při psychických obtížích, na rozpoznání jejích limitů a na situace, kdy je nutná odborná pomoc. Projekt má podle doplněných informací běžet do roku 2028 a vychází z Aktualizovaného národního akčního plánu pro duševní zdraví 2026–2030. Součástí bude i dlouhodobé sledování dopadů technologií na duševní zdraví.
Vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví Dita Protopopová míří k jádru věci: „Klíčovou otázkou dnes již není, zda budou lidé umělou inteligenci pro podporu duševního zdraví používat. Hlavní výzvou je zajistit, aby její využívání přinášelo lidem skutečný prospěch, minimalizovalo možná rizika a vhodně doplňovalo, nikoli nahrazovalo odbornou péči“, uvedla.
Podobně se vyjádřila i Zsófia Pusztai, představitelka Světové zdravotnické organizace v Česku, která oceňuje otevřenou a systematickou diskusi.
V nedávném doporučení zdůrazňujeme, že využívání generativní umělé inteligence je nutné řešit i z pohledu veřejného a duševního zdraví – sledovat její dopady, nastavit nezávislé bezpečnostní mechanismy a do tvorby řešení zapojovat odborníky i lidi s vlastní zkušeností. Cílem je, aby umělá inteligence lidskou péči vhodně doplňovala, nikoli ji nahrazovala,
řekla.
Pro čtenáře z toho plyne jednoduchá otázka: kde končí užitečný pomocník a začíná náhrada, která může oddálit skutečnou léčbu? Chatbot nezná osobní souvislosti a nenahradí kontakt s rodinou ani s lékařem. Změnu medikace by proto nikdo neměl řešit podle rady stroje, ale s odborníkem.