Ministryně financí Alena Schillerová oznámila na zasedání Rady ECOFIN v Lucemburku zavedení mimořádné daně na rafinerie. Česko tak reaguje na rostoucí ceny pohonných hmot způsobené konflikty na Ukrajině a v Íránu.
Česká vláda schválila mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží jako odpověď na vysoké ceny benzinu a nafty. Opatření se má uplatňovat v letech 2026 a 2027 a dotkne se mimořádných zisků ropných společností.
Daň bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti základnímu roku 2025. Rozhodnutí padlo na zasedání Rady ministrů financí a hospodářství EU v Lucemburku 9. října 2026, kde českou delegaci vedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová.
Česko nečeká na společný evropský postup
Evropské kolegy jsem informovala, že česká vláda se rozhodla nečekat na společný evropský postup a schválila návrh na mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží. Vysoké ceny pohonných hmot zatěžují české domácnosti, firmy i státní rozpočet. Je proto spravedlivé, aby část mimořádných výnosů rafinérského sektoru pomohla pokrýt náklady, které krize v Česku způsobila,
vysvětlila Schillerová.
Iniciativu ke zdanění mimořádných zisků ropných firem předložila Evropské komisi šestice zemí – Rakousko, Německo, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Polsko. Komise o návrhu dosud nerozhodla, proto se Česko rozhodlo jednat samostatně.
Ministryně zároveň zdůraznila, že případné evropské řešení musí respektovat pravomoci členských států a ponechat jim dostatečný prostor pro vlastní opatření. Ceny pohonných hmot vzrostly v důsledku konfliktů na Ukrajině a v Íránu, které narušily globální trh s ropou.
Dočasná regulace cen a snížení spotřební daně
Kromě mimořádné daně na rafinerie platí v Česku další opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen paliv. Od 1. do 31. října 2026 je v platnosti regulace cen pohonných hmot a snížená spotřební daň z motorové nafty.
Tato dočasná opatření mají zajistit, aby se vysoké ceny pohonných hmot nepromítly plnou silou do rozpočtů domácností ani firem. Vláda tak kombinuje krátkodobé i střednědobé nástroje k ochraně ekonomiky.
Schválený fiskální plán a rozpočtová odpovědnost
Na lucemburském zasedání Rada ECOFIN schválila upravený český fiskálně-strukturální plán na období 2027 až 2030. Plán počítá s udržením schodků veřejných financí pod hranicí tří procent HDP a s jejich postupným snižováním.
V roce 2027 má saldo sektoru vládních institucí dosáhnout -2,8 % HDP, v roce 2028 se má zlepšit na -2,0 %, v roce 2029 na -1,6 % a v roce 2030 na -1,2 % HDP.
Evropská komise vyhodnotila námi navrženou dráhu čistých výdajů jako důvěryhodnou. Schválený plán nám umožní naplňovat priority vlády, zejména posílit investice a růst a současně zůstat mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU. Jeho přijetí je zároveň důležitým krokem pro projednávání státního rozpočtu na příští rok,
uvedla ministryně Schillerová.
Konsolidaci veřejných financí mají doprovázet investice podporující dlouhodobý hospodářský růst, bezpečnost a odolnost země. K lepšímu hospodaření přispějí také efektivnější veřejné výdaje, digitalizace státní správy, omezení šedé ekonomiky a účinnější výběr daní.
Veřejný dluh v poměru k HDP má zůstat na udržitelné úrovni a Česká republika si udrží pozici mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU.
Integrace kapitálových trhů a další témata
Ministři financí EU schválili obecný přístup k balíčku o tržní integraci a dohledu (MISP), který má podpořit propojení národních kapitálových trhů a efektivnost dohledu. Česká republika prosazovala vyvážené podmínky pro menší členské státy a zachování silné role národních dohledových orgánů.
Na programu byla také konkurenceschopnost evropského bankovního sektoru, plnění národních plánů obnovy a příprava společných evropských pozic pro nadcházející jednání skupiny G20, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.