Čeští důchodci objevili legální cestu, jak si natrvalo zvýšit měsíční penzi. Stačí, když si nechají dočasně zastavit výplatu starobního důchodu a pokračují v zaměstnání. Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání penze jim Česká správa sociálního zabezpečení automaticky navýší procentní výměru důchodu o 1,5 procenta výpočtového základu.
Klíčové je, že zvýšení zůstává trvalé – senior ho dostává až do konce života. Nejde přitom o navýšení z částky, kterou měl dosud na účtu, ale ze speciálního výpočtového základu, který zohledňuje celoživotní příjmy. Přesto může být dopad znatelný, zejména u lidí s vyššími příjmy během aktivní kariéry.
ČSSZ nijak nezkoumá, proč chce důchodce výplatu přerušit. Nemusí uvádět důvod ani ho prokazovat – stačí podat písemnou žádost s datem, od kterého má být penze zastavena.
Pozor na past: méně než 90 dnů práce se nevyplatí
Rozhodující hranice je právě 90 kalendářních dnů nepřetržité výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Kdo výplatu přeruší, odpracuje třeba jen 80 dnů a pak skončí, na žádné zvýšení nedosáhne.
Do potřebných 90 dnů se navíc nezapočítávají dny nemoci, ošetřovného ani neplaceného volna. Musí jít skutečně o odpracované dny s odvodem pojistného. Pokud senior v průběhu onemocní na delší dobu, může se mu celý plán zhatit.
V takovém případě má ale pojistku: může požádat o zpětné doplacení důchodu za období, kdy mu nebyl vyplácen. Nedostane sice vyšší penzi, ale alespoň nepřijde o peníze, které by mu jinak náležely.
Alternativou k úplnému zastavení je vyplácení poloviny důchodu. V takovém případě se procentní výměra zvýší o 1,5 procenta výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů práce místo 90 dnů při úplném přerušení.
Vyšší důchod nepřijde sám – musíte o něj požádat
Samotné přerušení výplaty ještě neznamená automatické navýšení penze. Po skončení období práce bez pobírání důchodu musí senior písemně požádat ČSSZ o dvě věci najednou: o uvolnění výplaty a zároveň o zvýšení důchodu za dobu výdělečné činnosti.
Žádost nelze podat zpětně. ČSSZ zastaví výplatu až od nejbližší možné splátky po doručení podání. Pokud senior mezitím dostane penzi za období, od kterého chtěl výplatu přerušit, vznikne přeplatek, který bude muset vrátit.
Podle pravidel ČSSZ navíc nárok na výplatu důchodu s konečnou platností zaniká po uplynutí pěti let ode dne, za který důchod náleží. Kdo tedy výplatu přeruší a pak na ni zapomene, může o penzi definitivně přijít.
Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo, adresu nebo ID datové schránky pro zaslání rozhodnutí a datum, od kterého má být výplata zastavena. Použít lze formulář dostupný na ePortálu ČSSZ, podat ji lze elektronicky s uznávaným podpisem, přes datovou schránku nebo přímo na portálu.
U předčasného důchodu platí tvrdší pravidla
Zcela odlišná situace nastává u lidí s předčasným starobním důchodem. Pokud před dosažením důchodového věku začnou vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast na pojištění, výplata předčasné penze jim ze zákona nenáleží. Nejde tedy o dobrovolné rozhodnutí.
Zahájení takové práce musí senior povinně oznámit ČSSZ. Pokud byl důchod za toto období přesto vyplacen, vzniká přeplatek k vrácení. A pozor: pokud byla výplata předčasného důchodu přerušena ještě před dosažením řádného důchodového věku, po jeho dosažení se neuvolní automaticky – je nutné o obnovení opět požádat.
Kdy se přerušení výplaty skutečně vyplatí
Největší smysl má tento postup pro seniory, kteří už dosáhli důchodového věku, dál aktivně pracují a penzi v současnosti nepotřebují k pokrytí běžných výdajů. Pokud jsou si jistí, že vydrží v zaměstnání alespoň tři měsíce, mohou si tím vytvořit nárok na trvalé zvýšení.
Naopak pokud senior peníze z důchodu nutně potřebuje, nebo si není jistý délkou budoucího pracovního poměru, riziko se nevyplatí. Klíčové je spočítat, kolik peněz během přerušené výplaty nezíská a jaké konkrétní navýšení důchodu za to později dostane.
Právě toto srovnání ukáže, zda se odložení výplaty skutečně vyplatí – a zda senior na vyšší penzi vydělá víc, než kolik po dobu práce bez důchodu ztratí.