Po celá staletí nám říkali, že Severní Amerika a Evropa jsou samostatné kontinenty, které od sebe dělí nepřekročitelná rozloha Atlantského oceánu.
Nový výzkum však tímto vyprávěním otřásá. Nová studie nyní zpochybňuje, zda se tyto kontinenty někdy před desítkami milionů let zcela rozdělily, jak se vědci dlouho domnívali. Vědci objevili náznaky, že by mohly být dole propojeny na více místech, což zpochybňuje naši definici hranic kontinentů.
Skrytá minulost Islandu
Nyní tým vědců pod vedením Dr. Jordana Phetheana z univerzity v Derby nalezl indicie, že Severní Amerika a Evropa se od sebe zcela neoddělily. Jejich studie se soustředí na Island, který vznikl přibližně před 60 miliony let díky sopkám, jež se vynořily podél středoatlantického hřbetu. Vědci se dlouho domnívali, že Island vznikl díky horkému plášťovému chocholu vystupujícímu z hlubin Země.
Nové údaje však vykreslují odlišnější obraz. Phetheanův tým se zabýval geologickým složením Islandu a okolního Grónsko-islandsko-faerského hřbetu (GIFR). Jejich analýza zjistila, že tyto oblasti obsahují kusy tektonických desek ze Severní Ameriky a Eurasie.
Že Island a tyto sousední pevninské útvary by mohly být pozůstatky kdysi větší kontinentální kůry a nikoli ostrovy vzniklé sopečnou činností. Vědci pro vysvětlení tohoto jevu vytvořili termín Rifted Oceanic Magmatic Plateau (ROMP), což je mimořádný geologický útvar, který nadále ovlivňuje pevninu pod oceánem.
Mezi Kanadou a Grónskem byl nalezen skrytý mikrokontinent
Ještě podivnější je, že vědci našli mikrokontinent také mezi Kanadou a Grónskem. Tato podmořská pevnina o velikosti Anglie leží pod Davisovým průlivem a je stará asi 60 milionů let. Vědci zmapovali obrysy této dávné pevniny pomocí seismických dat a gravitačních měření ze satelitů ve vesmíru a zjistili, že mohla hrát důležitou roli při pohybu tektonických desek.
To naznačuje, že další zbytky Severní Ameriky by mohly zůstat uvězněny pod oceánským dnem, a pokračovat tak v debatě o tom, že Severní Amerika a Evropa jsou stále propojeny (stejně jako tyto dva kontinenty spojené největším projektem v historii), a to prostřednictvím geologických fragmentů pohřbených pod oceánem.
Pokud se to potvrdí, může to naznačovat, že proces riftingu, tedy oddělování tektonických desek, stále probíhá, a nikoliv že jde o ukončenou událost z dávné minulosti. Toto zjištění vyvrací obecně přijímaný názor, že severoamerická a euroasijská deska se zcela oddělily před 52 miliony let. Důkazy spíše naznačují, že tyto desky jsou stále v pohybu, roztahují se a posouvají způsobem, který nově definuje naše představy o kontinentech.
Mohl by se geotermální úspěch Islandu opakovat i jinde?
Důsledky těchto zjištění přesahují rámec přetváření kontinentů. Znalost toho, jak se zemské pevniny v průběhu času posouvají, může být podkladem pro snahy, jako je průzkum přírodních zdrojů, připravenost na katastrofy a udržitelná energetická řešení.
- Těžba a objevování zdrojů: V oblastech, kde tektonické pohyby změnily terén, se nachází mnoho užitečných nerostů a fosilních paliv. Pokud se místo toho zaměříme na tato skrytá spojení území, mohou vědci lépe předvídat, kde se takové zdroje mohou v budoucnu nacházet.
- Geologická nebezpečí: Oblasti, kde dochází k aktivnímu riftingu, jsou náchylné ke geologickým nebezpečím, jako jsou zemětřesení a sopečné erupce. Vědci tvrdí, že když se jim podaří určit oblasti, kde se tektonické desky stále pohybují, mohou zlepšit monitorování i připravenost na katastrofy.
- Udržitelná energie: Island je již nyní světovou jedničkou v oblasti geotermální energie, která využívá teplo ze zemské kůry k výrobě elektřiny. Pokud budou podobné geologické vlastnosti i jinde, mohly by vést k ekologičtějším přístupům k energetice na celém světě.
Pokud následné studie tato zjištění potvrdí, mohlo by to vést k přehodnocení způsobu, jakým vymezujeme kontinenty. Místo toho, aby vědci považovali Severní Ameriku a Evropu za dvě oddělené pevniny, mohli by je začít vnímat jako stále propojené geologickými strukturami, které se skrývají pod Atlantikem.
Tato myšlenka převrací konvenční geografii a vyžaduje nové chápání neustále se měnícího povrchu Země. Se zdokonalováním technologií a dalším zkoumáním hluboké geologické historie Země mohou být objeveny skryté souvislosti hluboko pod našimi oceány.