Pravděpodobnost, že Zemi zasáhne asteroid 2024 YR4, je nyní 1 ku 43. Výbuchy Armageddonu nebo Deep Impact by nestačily.
V roce 1998 přidal náš přítel Michael Bay k obavám, které jsme si tehdy všichni nahromadili, ještě jednu. Jen několik měsíců před uvedením Armageddonu se o totéž postaral film Hluboký dopad, který rovněž odrážel snahu lidstva připravit se na zničení asteroidu, který se řítil k Zemi. Byl to strach bližší sci-fi, který v průběhu let ještě zesílil. Nyní jej asteroid 2024 YR4 znovu zažehl silněji než kdy dříve.
Podle nejnovějších výpočtů NASA a Evropské kosmické agentury je pravděpodobnost srážky 2,3 %, přičemž v průběhu několika následujících dní se postupně zvyšovala. To, co mělo ještě před týdnem šanci 1:83, že narazí do Země, má nyní podle nejnovějších odhadů šanci 1:43. Ale i když se pravděpodobnost zvyšuje, není se čeho obávat.
Související článek
Dobrou zprávou je, že jsme připraveni
Právě proto, že se řídíme těmito filmy, často upadáme do pasti a myslíme si, že nejlogičtějším řešením by bylo odpálit jadernou bombu. To by byla velká chyba. V závislosti na hmotnosti původního asteroidu by vlastní gravitace objektu mohla způsobit, že úlomky budou vtaženy zpět do hvězdného tělesa, čímž by se změnila jeho trajektorie a rychlost a vznikla by mnohem nepředvídatelnější situace.
Pokud by se úlomkům podařilo dostatečně oddělit, vznikla by sprška menších, ale stejně nebezpečných asteroidů, což by ještě více ztížilo jejich zásah a také zkomplikovalo kontrolu nad situací při dopadu. Na těchto myšlenkách byly založeny filmy jako Armageddon a Hluboký dopad, ale věda od té doby naštěstí urazila dlouhou cestu.
Mise NASA DART v roce 2022 ukázala, že nejlepší možností, jak se zbavit potenciálního impaktu, je stejně jednoduchá jako úprava trajektorie objektu. Možnost, která je již na stole a na kterou OSN opět poukáže, až se v dubnu až květnu sejde poradní skupina pro vesmírné mise, aby se tímto problémem a všemi obavami, které z toho vyplývají, zabývala.
Velkým problémem asteroidu 2024 YR4 je, že na své eliptické dráze nyní směřuje k bodu, kde jej ztratíme z dohledu až do června 2028. Během této doby ji nebudou schopny sledovat ani ty nejmodernější teleskopy, což již přimělo vesmírný teleskop Jamese Webba, aby sledoval její trajektorii zpoza Země.
Cílové datum takového možného dopadu, respektive více než pravděpodobné možnosti, že nás prostě mine, je již stanoveno na 22. ledna 2032. Pokud by dopadl na nějaké místo na Zemi, podle současných analýz by se nacházel v pásu táhnoucím se od severního Pacifiku přes severní část Jižní Ameriky a střední Afriku až po Barmu.