Kometa 3I/ATLAS, třetí známý objekt přilétající z mezihvězdného prostoru, se blíží ke svému největšímu přiblížení k Zemi. Přestože podle NASA nepředstavuje žádné nebezpečí, její nepravidelný pohyb a neobvyklé zrychlení znovu otevírají otázku: sledujeme přirozený úkaz, nebo něco, co nám vesmír teprve chce ukázat?
Přestože nás NASA ujišťuje, že kometa 3I/ATLAS nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí – její nejbližší bod bude asi 270 milionů kilometrů daleko – její nepravidelný pohyb a skutečnost, že ji při průletu za Sluncem nelze přímo pozorovat, vyvolaly příval teorií a hypotéz od astronomických až po filozofické.
3I/ATLAS je po asteroidu Oumuamua (2017) a kometě Borisov (2019) třetím známým objektem mimo Sluneční soustavu. Byl objeven systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) a jeho hyperbolická dráha potvrzuje mezihvězdný původ.
Tomu odpovídá i její název: číslo „3“ označuje, že jde o třetí zaznamenaný mezihvězdný objekt, a „I“ znamená „interstellar“. Podle simulačních modelů mohl 3I/ATLAS vzniknout před více než 10 miliony let ve vzdálené planetární soustavě a putovat Mléčnou dráhou, až se dostal do blízkosti Slunce.
Význam těchto mezihvězdných objektů spočívá v tom, že nám mohou poskytnout informace o složení a dynamice jiných planetárních systémů, což nám napoví, jak se formují a vyvíjejí hvězdné systémy v naší galaxii. Vědce zajímá zejména chemické složení těchto objektů, protože mohou obsahovat prvky, které se v naší sluneční soustavě běžně nevyskytují.
Astronomické setkání 19. prosince
Dne 19. prosince 2025 se kometa dostane do největšího přiblížení k Zemi, a to na vzdálenost přibližně dvou astronomických jednotek (zhruba dvojnásobek vzdálenosti Země-Slunce). Přestože nehrozí žádné nebezpečí, její relativní blízkost umožní bezprecedentní pozorování.
Agentury jako NASA, ESA a Evropská jižní observatoř (ESO) budou mezi listopadem 2025 a lednem 2026 koordinovat mezinárodní pozorovací kampaň, jejímž cílem bude studium její jasnosti, chemického složení a dynamického chování.
První data z Laboratoře tryskového pohonu NASA (JPL) však odhalila negravitační zrychlení na její trajektorii – jev podobný tomu, který byl pozorován u Oumuamua – které zcela neodpovídá tradiční kometární fyzice.
„U objektu dochází ke dvěma složkám zrychlení: jedné radiální a druhé příčné. Ani jednu z nich nelze plně vysvětlit standardní kometární fyzikou,“ vysvětlil astrofyzik Avi Loeb z Harvardovy univerzity.
To vedlo některé vědce k tomu, že nevylučují možný umělý původ, ačkoli většina komunity zůstává opatrná, dokud nebude k dispozici více údajů.
Varování Stephena Hawkinga
Debata o 3I/ATLAS oživila varování, které Stephen Hawking vyslovil v roce 2010 během dokumentárního cyklu Do vesmíru:
„Pokud nás mimozemšťané někdy navštíví, mohlo by to dopadnout podobně, jako když Kolumbus přišel do Ameriky, což pro původní obyvatele Ameriky nedopadlo dobře.“
Hawking tvrdil, že civilizace schopná putovat vesmírem by pravděpodobně vyčerpala zdroje své planety a hledala by nové světy ke kolonizaci. Jako takový byl silně proti mezihvězdným zprávám, které lidstvo vysílá do vesmíru, protože by podle něj mohly prozradit naši polohu bytostem, které by nemusely mít nutně mírumilovné úmysly.
Tato obava se shoduje s principem předběžné opatrnosti v mezihvězdné komunikaci, což je aktivní debata ve vědecké komunitě o tom, zda bychom se měli pokoušet kontaktovat jiné civilizace, nebo zůstat potichu, abychom se vyhnuli potenciálním rizikům.
Záhadná teorie Temného lesa
Tato hypotéza, kterou zpopularizoval čínský spisovatel Liu Cixin ve svém románu Temný les (2008), předpokládá, že vesmír je plný inteligentních civilizací, které však ze strachu před odhalením mlčí.
Každá civilizace by byla jako ozbrojený lovec v temném lese: tichá, ostražitá a připravená zlikvidovat každou jinou, která odhalí její pozici. Pokud by se některá civilizace odvážila vyslat signál nebo se ukázat – jak to možná dělá lidstvo – riskovala by, že přiláká vesmírného predátora.
„Galaxie je jako temný les plný ozbrojených lovců, kteří číhají mezi stromy jako duchové“.
Tato teorie souvisí se slavným „Fermiho paradoxem“, který si klade otázku, proč, pokud je ve vesmíru potenciálně tolik civilizací, jsme s žádnou neměli kontakt. Teorie temného lesa nabízí odpověď: strach ze zničení by mohl civilizace umlčet.
Poselství nebo přírodní iluze
3I/ATLAS může nabídnout vodítka o procesech vzniku planet mimo naši sluneční soustavu. Může však také – podle některých teoretiků – představovat signál, sondu nebo kus technologie od jiné civilizace.
Zatím jde jen o spekulace. Jisté je, že díky své neobvyklé jasnosti a nepředvídatelnému chování je 3I/ATLAS jedním z nejočekávanějších astronomických úkazů. Klíčovým datem bude 19. prosinec: okamžik, kdy se teleskopy po celém světě pokusí odhalit, zda se jedná o přirozenou kometu, nebo o něco jiného. Ať už bude výsledek jakýkoli, průlet 3I/ATLAS nám připomene Hawkingovo varování: vesmír je obrovský, tajemný a možná ne tak tichý, jak si myslíme.