Čínská kontrola nad dodávkami vzácných zemin neznamená pouze logistickou nebo ekonomickou zranitelnost, nýbrž představuje geostrategickou výzvu.
Čína nakonec udělala to, čeho se světový průmysl obával nejvíce: zablokovala vývoz nejcennějších vzácných zemin. Zjednodušeně řečeno to zní ohromně, i když mnohé jistě bude zajímat, jak daleko veto skutečně sahá nebo který dodavatelský řetězec bude rozhodnutím Pekingu v krátkodobém horizontu ovlivněn. Mnoho odvětví je na ráně, ale jedno je pro Washington obzvlášť citlivé: obrana. Za všech okolností mu zbývá jen několik měsíců, než se jeho F-35 nebo balistické rakety dostanou do vážných problémů.
Achillova pata americké armády
Rozhodnutí Číny zavést omezení vývozu kritických nerostných surovin, zejména některých magnetů ze vzácných zemin, představuje přímé varování pro národní bezpečnost Spojených států, jejichž vojenské schopnosti jsou na těchto zdrojích do značné míry závislé.
Které to jsou? Mluvíme o stíhacích letounech letectva, jako je F-35, armádních řízených balistických střelách nebo elektrických bezpilotních letounech námořní pěchoty, kde jsou tyto magnety (vyrobené z prvků jako neodym, dysprosium nebo yttrium) nezbytné pro fungování motorů, naváděcích mechanismů nebo nouzových systémů. Pokud by například balistická střela neobsahovala součást s magnety, nebylo by možné, aby dosáhla svého cíle.
Základní problém
Devadesát procent těchto komponent se vyrábí v Číně a šest klíčových kovů, z nichž se skládají, se rafinuje pouze tam, což dává Pekingu silný lobbistický nástroj. Tento krok, který jeden z představitelů letectva považuje za „varovný výstřel“, by mohl snadno přerůst v kvóty, cla nebo dokonce úplný zákaz, což by mělo okamžitý dopad na cenu a dostupnost amerických válečných technologií.
Už jsme to říkali dříve. Vzácné zeminy (soubor 17 prvků) nejsou vzácné v pravém slova smyslu, ale jejich zpracování je nákladné (a znečišťující), a proto se Číně podařilo ovládnout jak jejich těžbu, tak související rafinaci a výrobu. Tato nadvláda jí umožnila kontrolovat velkou část konečných nákladů na moderní americké zbraně, včetně stíhaček stealth, ponorek, válečných lodí, tanků, raket a laserových systémů.
Pro představu, jen letoun F-35 obsahuje přibližně 400 kg materiálů vzácných zemin, zatímco některé ponorky přesahují 4 000 kg. Přestože americký obranný průmysl a Pentagon vytvořily strategické zásoby těchto prvků, analytici varují, že tyto zásoby by sotva pokryly několik měsíců výroby a údržby, nebo dokonce let. Proto, jak jsme nedávno informovali, se Washington zaměřil na dno Pacifiku.
Varování do budoucna
Ve skutečnosti Spojené státy o této závislosti a o tom, co by se mohlo stát, vědí již několik let. Stalo se tak v případě emblematického případu, takzvaného „debaklu s magnetem F-35“, kdy v roce 2022 ministerstvo obrany dočasně pozastavilo dodávky těchto letounů poté, co zjistilo, že jedna součástka obsahuje slitinu vyrobenou v Číně, což je v rozporu s pravidly pro zadávání obranných zakázek.
Ačkoli se v té době mělo za to, že materiál nepředstavuje přímou hrozbu, incident poukázal na hloubku závislosti USA. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci musí nyní před odesláním vzácných zemin do USA žádat o zvláštní povolení, odborníci očekávají prudký nárůst cen, který ovlivní celou obrannou průmyslovou základnu. Ano, důl Mountain Pass v Kalifornii obnovil provoz, ale jeho produkce zdaleka nemůže konkurovat čínským kapacitám.
Historické precedenty
Když se ohlédneme zpět, historie poskytuje příklady toho, jak se Spojené státy musely přizpůsobit válečným výpadkům v dodávkách strategických materiálů. Stalo se tak například v případě bauxitu za druhé světové války, kdy Německo potopilo spojenecké nákladní lodě převážející bauxit ze Surinamu. Washington tehdy čerpal z domácích zásob v Arkansasu, aby zajistil výrobu letadel.
Export restrictions China has imposed on its rare earth element exports to the U.S. include resources critical for avionics which could deal a blow to American plans for a sixth-generation jet.
— Clash Report (@clashreport) April 11, 2025
The fate of the project to produce F-47 fighter jets depends on supplies of rare… pic.twitter.com/VM5FQUupav
Deník Times dnes uvedl, že se již ozývají hlasy z průmyslu, například z American Enterprise Institute, které trvají na tom, že současné zásoby nestačí k udržení vojensko-průmyslového komplexu v případě dlouhodobého přerušení dodávek z Číny. Navzdory iniciativám Trumpovy a Bidenovy administrativy na oživení domácí produkce kritických nerostných surovin zůstává průmysl velmi zranitelný vůči rozhodnutím Pekingu.
Kritický kompromis
Jistě, to, co se stalo v obchodní válce, má mnohem širší pozadí. Kontrola Číny nad dodávkami vzácných zemin není jen logistickou nebo ekonomickou zranitelností: představuje významnou geostrategickou výzvu technologické převaze, kterou se Spojené státy vždy pyšnily ve vojenské oblasti. Nedávný krok Číny sice zcela neuzavírá obchodní cesty, ale jasně ukazuje, že Peking má na americký obranný průmysl obrovskou páku.
Tváří v tvář tomu se analytici shodují, že Washington musí urychlit úsilí o diverzifikaci svých dodavatelských zdrojů, obnovit domácí průmyslové kapacity a zajistit odolnost dodavatelského řetězce, který je základem velké části jeho globální moci. V opačném případě se příští krize nemusí omezit na tento „varovný výstřel“, ale může se stát přímým zásahem do technologické páteře národní obrany.
Alternativy a výzvy
V reakci na tuto situaci začaly USA zkoumat alternativy, jak snížit svou závislost na Číně. Jednou z klíčových strategií je vývoj nových technologií pro recyklaci vzácných zemin a hledání alternativních ložisek v jiných oblastech světa, jako je Austrálie a Kanada, které rovněž disponují významnými zásobami těchto nerostů. Vytvoření alternativního dodavatelského řetězce je však časově náročný proces a vyžaduje značné investice do infrastruktury a technologií.
Kromě toho je velkou výzvou také snaha o udržitelnost a snížení dopadu zpracování vzácných zemin na životní prostředí. Těžba a rafinace těchto minerálů jsou energeticky náročné procesy a mohou mít významný dopad na životní prostředí, pokud nejsou řádně řízeny. Proto je hledání způsobů, jak tyto procesy učinit udržitelnějšími, prioritou pro země, které se snaží diverzifikovat své zdroje vzácných zemin.