Ministerstvo financí zveřejnilo data o plnění státního rozpočtu k datu 30.4. 2026. Jaké zajímavé trendy lze z těchto čísel vyčíst?
Celkový pohled na státní rozpočet
Číslo, které je v podobných případech předmětem největšího zájmu, je samozřejmě samotné saldo státního rozpočtu. To skončilo na konci dubna deficitem ve výši 106,1 miliardy korun. Do tohoto čísla je nicméně započítán i přebytek příjmů z Evropské unie. Bez nich by deficit činil 125,1 miliardy. Deficit 106,1 miliardy je pátý nejvyšší v historii České republiky.
Výsledky ke konci dubna jsou zajímavé i proto, že právě duben byl prvním kompletním měsícem, kdy už neplatilo rozpočtové provizorium. To skončilo k 20. březnu, což vedlo k nárůstu některých výdajových položek. Jak konkrétně se státní rozpočet vyvíjel?
Co stát získal?
V porovnání s loňským rokem došlo k nárůstu příjmů státního rozpočtu o 44,4 miliardy korun, což je meziroční zvýšení o 7,1 %. Konkrétně výběr daní narostl o 9,4 miliardy korun, tedy o 3,1 %. Protože rostly mzdy, vzrostl i výběr daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o 3,3 miliardy korun, což činí nárůst 7,7 %. Ze stejného důvodu rostou i příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení.
Na příjmové straně se pozitivně projevil i růst nominálních výdajů domácností, který vedl ke zvýšení inkasa daně z přidané hodnoty o 5,7 miliardy korun, tedy 4,3 %. Narostlo i inkaso spotřebních a energetických daní. Zajímavé je, že na tomto nárůstu se nejvíce podílela spotřební daň z minerálních olejů. Mezi příjmy patří samozřejmě i daň z alkoholických nápojů. Její inkaso kleslo o 0,1 miliardy korun, což činí 5,6 %.
Jak již bylo řečeno, vzrostly i příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů o 20,1 miliardy korun.
Výdajová stránka státního rozpočtu
V meziročním srovnání vzrostly státní výdaje o 24,5 miliardy korun, tedy o 3,3 %. Největší podíl na tom měl nárůst financování sociálních výdajů, do nichž spadají důchody, a výdajů na politiku zaměstnanosti (výdaje na dávky v nezaměstnanosti). Rostly také platby za veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Nárůst výdajů byl zmírněn i tím, že z důvodu rozpočtového provizoria vydával stát méně na výzkum, sport i provoz vysokých škol.
Významnou položkou je samozřejmě i obsluha státního dluhu, platí to dlouhodobě a ani reportované období nebylo výjimkou. Obsluha státního dluhu zatím činí 29 miliard korun, což je o miliardu více než v loňském roce.
Kapitálové výdaje související především s investicemi činily zatím 50 miliard korun. Jde o nárůst 6,3 miliardy, je ale třeba říct, že investice jsou realizovány především ve druhé polovině roku. Největší podíl na investicích mají nyní dotace státním fondům ve výši 21,6 miliard korun. Ministerstvo obrany čerpalo k 30. dubnu meziročně o 2,6 miliardy korun více.
To jsou tedy nejzákladnější data prezentovaná Ministerstvem financí k 30. dubnu 2026. Podrobnější analýzu lze samozřejmě získat přímo na webu ministerstva, kde je uveden detailnější rozklad aktuálních příjmů a výdajů státního rozpočtu.