Matt Bromberg, generální ředitel společnosti Unity, si také myslí, že za pár let budou všichni nosit brýle pro rozšířenou realitu.
Metaverse slibuje, že bude další digitální revolucí. Zrodil se s aspirací stát se vesmírem, ve kterém lze pracovat, stýkat se a hrát si prostřednictvím avatarů a brýlí pro virtuální realitu. Společnosti jako Meta investovaly miliardy dolarů do budování této budoucnosti a prodávaly myšlenku, že brzy budeme všichni částečně žít ve virtuálních světech. Celý tento technologický skok se však ukázal být pro naprostou většinu lidí přeludem.
Kritika metaverse přichází nejen od zklamaných uživatelů, ale také od vedoucích pracovníků v oboru, například od generálního ředitele společnosti Unity, který metaverse rychle odmítl jako „idiotská„. Matt Bromberg poskytl rozhovor serveru The Verge, v němž potvrdil, že projektu nikdy nevěřil. „V metaverse jsem v té době nikdy moc nevěřil. Jako tvůrce her jsem zažil všechny ty nové platformy a myslel jsem si, že jsou to nesmysly,“ říká.
Související článek
Bromberg poukazuje na to, že zážitky z virtuálních světů metaverse byly vyzkoušeny jako videohry již před mnoha lety. „Říkal jsem si: „Tohle vypadá jako hry, které jsme se pokoušeli dělat před 15 lety. To přece nemůže být udržitelný spotřebitelský zážitek“. Nejrůznější společnosti zabývající se metaversemi mě zmátly,“ říká (prostřednictvím PCGameru). Přesto si myslí, že revoluce nespočívá ve virtuálních světech, ale v zážitcích integrovaných s rozšířenou realitou, kde je interakce bezproblémová a hardware je pro běžného uživatele pohodlný.
Je rozšířená realita budoucností?
Generální ředitel je velmi přesvědčen, že v budoucnu uvidíme mnoho lidí se zařízeními s rozšířenou realitou. „Když pomineme hloupost některých věcí kolem metaversa. Budoucnost bude do jisté míry spojena s masovým přijetím periferních zařízení spotřebiteli. Jsem silným zastáncem rozšířené reality. Nepochybuji o tom, že během několika let bude mít brýle pro rozšířenou realitu každý. Kombinace umělé inteligence a hlasu, umožňující opravdu jednoduchou interakci s tvarovým faktorem, výdrží baterie, která je nyní možná, a možností překrývat informace a služby před očima, rozhodně způsobí explozi.“
Rozšířená realita (AR) se od virtuální reality (VR) liší tím, že se nesnaží vytvořit zcela nový svět, ale vylepšit reálný svět tím, že na něj překryje digitální informace. To by se mohlo uplatnit v různých oblastech, od vzdělávání až po medicínu. Například chirurgové by mohli pomocí brýlí AR zobrazovat důležité informace o pacientovi během operace nebo studenti by mohli při výuce interagovat s 3D modely složitých pojmů.
Kromě toho do AR investují technologičtí giganti, jako jsou Apple a Google. Apple spustil svou platformu ARKit, která umožňuje vývojářům vytvářet aplikace AR pro zařízení s iOS, zatímco Google vyvinul ARCore pro zařízení s Androidem. Tyto platformy usnadňují vytváření přístupnějších a poutavějších zážitků s rozšířenou realitou pro uživatele. Podle zprávy společnosti Statista se očekává, že trh s rozšířenou realitou v příštích letech výrazně poroste a do roku 2025 dosáhne hodnoty 198 miliard dolarů.
Závěrem lze říci, že ačkoli se metaverse stále potýká se značnými problémy, pokud jde o její přijetí a použitelnost, zdá se, že rozšířená realita je na vzestupné trajektorii a má potenciál změnit způsob, jakým komunikujeme se světem kolem nás.