Planeta Proxima b, vzdálená 4,24 světelných let, je naší nejbližší nadějí na mimozemský život. Projekt Breakthrough Starshot chce pomocí laserových plachet a miniaturních sond tuto planetu skutečně navštívit – a přepsat dějiny kosmického výzkumu.
Hvězdný systém Alfa Centauri, který se nachází asi 4,24 světelných let od nás, se stala oblíbeným bonbónkem astronomů. Nejde o to, že by její světlo bylo něčím výjimečné nebo že by k nám byla blíže než jakákoli jiná hvězda, ale pozoruhodnost jejího systému se skrývá v její blízkosti, v planetě Proxima b. Jelikož se ze všech planet kolem nás nachází v obyvatelné zóně této hvězdy, je to ta, u které je největší pravděpodobnost, že má kapalnou vodu, a u které je největší pravděpodobnost, že se na ní ukrývá život. Proxima b obíhá kolem své hvězdy v obyvatelné zóně, tedy v oblasti, kde by mohly být vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu planety. To má zásadní význam, protože voda je nezbytnou složkou života, jak ho známe.
Nicméně vzdálenost 4,24 světelných let zůstává pro naši techniku kosmického výzkumu nedosažitelným cílem, takže sběr dat o ní je výzvou přesahující pokroky, které mohou naše teleskopy namontovat. Nyní jsme díky programu Breakthrough Initiatives, mezi jehož zakladatele patří Stephen Hawking a Mark Zuckerberg, blíže ke splnění tohoto snu. Za to vše vděčíme prastaré technologii, která nám může být stejně užitečná jako našim předkům: plachtám.
Související článek
Plachetnice k poznávání jiných planet
Stejně jako kdysi naši předkové vyplouvali na plachetnicích objevovat svět kolem sebe, chce jít v jejich stopách i projekt Breakthrough Starshot, který se zrodil v roce 2016. Tentokrát však mluvíme o plachtách, které jsou mnohem pokročilejší než ony. Solární plachty, nebo v tomto případě plachty poháněné laserem, jsou zařízení, která využívají k vlastnímu pohybu tlak světla. Jde o to, že pomocí soustavy pozemských laserů se do plachet vysílá soustředěný paprsek světla, který sondy urychluje na neuvěřitelné rychlosti.
Jde o malé sondy vybavené ultralehkou plachtou, která by urychlená laserovým paprskem ze Země umožnila dosáhnout až 20 % rychlosti světla. Ekvivalent rychlosti asi 60 000 kilometrů za sekundu by umožnil dosáhnout Alfa Centauri a jeho 4,24 světelných let za cestu dlouhou asi 20 let. Tyto sondy, známé jako „StarChips“, by měly velikost mikročipu a byly by vybaveny kamerami, komunikačními systémy a senzory pro sběr dat z hvězdného systému a jeho planet.
Budoucnost vesmírných objevů
Projekt Breakthrough Starshot je ambiciózní nejen svým cílem dosáhnout Alfy Centauri, ale také technologií, kterou se snaží vyvinout. Očekává se, že toto úsilí povede k pokroku v oblastech, jako je miniaturizace elektronických součástek, výroba energie a komunikace na velké vzdálenosti. Úspěch tohoto projektu by navíc mohl otevřít dveře budoucím mezihvězdným misím, které nám umožní zkoumat jiné hvězdné systémy a hledat známky života mimo naše vesmírné okolí.
Projekt však čelí značným výzvám. Sestrojení dostatečně výkonného laserového systému pro pohon sond je monumentální úkol a dalším velkým problémem je ochrana sond před prachem a mikrometeority v mezihvězdném prostoru. Navzdory těmto výzvám má Breakthrough Starshot obrovský potenciál převrátit naše chápání vesmíru a jeho úspěch by mohl zahájit novou éru výzkumu vesmíru.