Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS překvapuje vědce nečekaným zrychlením a slabší svítivostí, než by odpovídalo jeho aktivitě. Tento jev odporuje známým fyzikálním modelům a vyvolává spekulace o nové formě hvězdné fyziky.
Zrychluje, i když by měla zpomalovat, a svítí méně jasně, než se očekávalo. Takové je záhadné chování 3I/ATLAS, objektu zpoza naší sluneční soustavy, které napíná mezinárodní vědeckou komunitu. Tento mezihvězdný návštěvník nejenže ignoruje předpovědi své trajektorie, ale činí tak způsobem, který se vymyká nejjednodušším vysvětlením, a představuje anomální chování, které uvedlo výpočty NASA do zmatku. Takové objevy jsou vzácné a vždy vyvolávají velké vzrušení, jako když NASA potvrdila přílet dalšího mezihvězdného objektu do našeho kosmického sousedství.
Ve skutečnosti není odchylka vůbec zanedbatelná. Dne 21. října 2025 se nebeské těleso nacházelo 1,1 milionu kilometrů před vypočtenou polohou, což je rozdíl, který v nebeské klenbě odpovídá 15,4 úhlovým minutám. Nejpozoruhodnější je, že kometa zaostává za svou teoretickou polohou, což naznačuje existenci neznámé hnací síly, která ji tlačí rychlostí téměř čtyři kilometry za sekundu.
K tomuto záhadnému zrychlení se přidává paradox, který situaci komplikuje. Přestože se jedná o velmi aktivní kometu, která vyvrhuje asi 2,5 kilogramu vody za sekundu, její jasnost je o 26 % slabší, než by se dalo očekávat. Podle informací, které zveřejnil specializovaný účet All Day Astronomy na sociální síti X, astronomové odhadovali magnitudu na 14,8, ale přímá měření ukazují hodnotu 15,1, což je pozoruhodný rozdíl.
Záhada, která se vymyká fyzikálním modelům
Proto je kombinace obou jevů tak zvláštní. Dodatečný pohon by se dal vysvětlit zplyňováním samotné komety, tedy jakýmsi raketovým efektem způsobeným materiálem, který kometa vyvrhuje do vesmíru. Tento proces by však měl být doprovázen výrazným zvýšením jasnosti, protože okolní oblak plynu a prachu by intenzivněji odrážel sluneční světlo. Takové rozpory, které odporují známé fyzice, nejsou ojedinělé, neboť existují i další rozsáhlé záhady, jako je například jev, který zřejmě ohýbá největší astronomické struktury ve vesmíru.
🚨 Tracking 3I/ATLAS: Active Maneuvering Confirmed
The interstellar visitor 3I/ATLAS isn’t following the path as predicted by NASA/Jet Propulsion Laboratory — it’s accelerating toward a hidden perihelion behind the Sun.
On 21 Oct 2025 00:12 UTC, independent trackers comparing… pic.twitter.com/8VUdoVIMTT— 3I/ATLAS (@3IAtlas_Anomaly) October 22, 2025
Stručně řečeno, vědci se potýkají s objektem, který nevysvětlitelně zrychluje a zároveň relativně tmavne. Zjevný rozpor mezi vyšší rychlostí a nižší svítivostí vylučuje konvenční hypotézy a otevírá dveře novým spekulacím o jeho složení, struktuře nebo fyzice, která tyto hvězdné cestovatele řídí.
Záhada mezihvězdných objektů
Případ 3I/ATLAS není prvním, který astronomy zmátl. V roce 2017 vzbudil rozruch mezihvězdný objekt Oumuamua svým protáhlým tvarem a negravitačním zrychlením, což vedlo některé teorie k domněnce, že by mohlo jít o mimozemskou sondu. Vědecká komunita však stále diskutuje o jeho skutečné povaze, přičemž většina odborníků upřednostňuje konvenčnější vysvětlení, jako je například odplynění.
Detekce mezihvězdných objektů, jako jsou 3I/ATLAS a Oumuamua, je relativně nová a je z velké části způsobena pokrokem v pozorovací technice. Moderní teleskopy, jako je Pan-STARRS na Havaji a další observatoře, zlepšily naši schopnost detekovat a sledovat tyto objekty, což vědcům umožňuje studovat jevy, které pro nás byly dříve neviditelné.
Budoucnost mezihvězdného výzkumu
Studium 3I/ATLAS a podobných objektů by mohlo přinést cenné poznatky o vzniku a vývoji planetárních systémů mimo náš vlastní. Pochopení chování těchto objektů by nám mohlo pomoci dozvědět se více o podmínkách v jiných částech galaxie. Kromě toho by tyto studie mohly odhalit nové formy fyziky, které jsme dosud neobjevili.
Vědecká komunita by ráda pokračovala v pozorování 3I/ATLAS a dalších mezihvězdných objektů, které se mohou objevit v budoucnu. Astronomové doufají, že díky misím, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba a budoucí Liftův synoptický vesmírný dalekohled (LSST), získají podrobnější údaje, které by mohly odhalit záhady, jež nám tito vesmírní cestovatelé představují.