Brentu Chapmanovi, 34letému Kanaďanovi, se po více než 20 letech slepoty vrátil zrak v pravém oku díky vzácnému zákroku.
Chapman přišel o zrak ve třinácti letech v důsledku extrémně vzácné alergické reakce na ibuprofen, známé jako Stevens-Johnsonův syndrom, která vážně poškodila jeho rohovku. Dvě desetiletí neúspěšně hledal léčbu, která by mu umožnila znovu vidět.
Nakonec se Chapman obrátil na Dr. Grega Moloneyho, oftalmologa z nemocnice Mount Saint Joseph ve Vancouveru, který mu navrhl, aby podstoupil operaci, kterou v roce 1960 vyvinul Dr. Benedetto Strampelli a později zdokonalil Dr. Giancarlo Falcinelli. Tento zákrok byl kvůli své složitosti a přísným kritériím výběru pacientů proveden pouze u omezeného počtu osob na celém světě.
A 34-year-old man who had been blind for over two decades has regained his vision following a groundbreaking procedure known as “tooth-in-eye” surgery. The rare operation involved implanting one of his teeth into his eye, enabling him to see again after more than 20 years. pic.twitter.com/0accw6jfqh
— Instablog9ja (@instablog9ja) September 14, 2025
Zákrok spočívá v odstranění vlastního zubu pacienta, jeho zploštění a vyvrtání malého otvoru, přes který se umístí protetická čočka, a poté se implantuje do přední části oka, což pacientovi umožní vidět přes novou čočku. Výběr vlastního zubu pacienta je zásadní pro snížení rizika odmítnutí implantátu organismem, protože zubní tkáně jsou méně náchylné k odmítnutí než jiné materiály.
Moloney pro americký server Today vysvětlil, že vlastní zub pacienta se používá proto, aby se snížilo riziko odmítnutí tělem. Chapman připustil, že mu tento nápad zpočátku připadal jako „science fiction“ a originalita metody ho překvapila. Výsledky však mluvily samy za sebe: po probuzení po operaci okamžitě ucítil, jak se mu před očima pohybují ruce, a po zotavení se mu na operovaném oku zvětšilo vidění, i když zatím ne zcela obnovené, říká Chapman.
Emocionální dopad zákroku byl hluboký. Chapman popsal okamžik, kdy se po operaci setkal s doktorem Moloneym, jako emotivní, protože oba propukli v pláč, když se po 20 letech znovu zrakově setkali. „Cítím se fantasticky. Zrak se mi vrací a je to úplně nový svět,“ řekl Chapman.
Tento typ operace sice není běžný, ale představuje naději pro ty, kteří vyčerpali jiné možnosti léčby. Není však vhodná pro všechny typy slepoty a vyžaduje důkladné posouzení, aby se určila vhodnost pacienta. Kromě toho může být proces rekonvalescence zdlouhavý a vyžaduje neustálé lékařské sledování, aby se zajistil úspěch implantátu.
Úspěch tohoto zákroku v Chapmanově případě podtrhuje význam lékařských inovací a neustálého hledání řešení stavů, které byly dříve považovány za neléčitelné. Chapmanův příběh je důkazem síly vědy a medicíny, která dokáže měnit životy.