Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis získali Nobelovu cenu za fyziku za objev kvantového tunelování – jevu, při kterém částice překonává překážku, aniž by ji musela projít. Jejich práce položila základy kvantovým technologiím, které mění svět.
John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis získali tento týden v úterý Nobelovu cenu za fyziku za výzkum v oblasti kvantové mechaniky. Trojice byla oceněna „za objev makroskopického kvantového tunelového efektu a kvantování energie v elektrickém obvodu,“ uvedla porota. Laureáti byli oceněni za experimenty z 80. let, které prokázaly, že částice v kvantovém měřítku mohou přímo projít bariérou srovnatelnou se zdí. Tento jev je známý jako tunelový efekt.
Kvantový tunelový efekt je fascinující jev, který se vymyká naší klasické intuici. V kvantové mechanice se částice nechovají jako pevné objekty, které nemohou procházet bariérami. Místo toho mají určenou pravděpodobnost „tunelování“ přes energetické bariéry, což znamená, že se mohou objevit na druhé straně, aniž by bariérou fyzicky prošly. Tento jev je zásadní pro fungování zařízení, jako jsou tunelové diody a tunelové tranzistory, které jsou základními součástmi moderní elektroniky.
Jejich objevy „připravily půdu pro vývoj nové generace kvantových technologií, zejména kvantové kryptografie, kvantových počítačů a kvantových senzorů,“ uvedla porota.
Kvantová kryptografie například využívá principy kvantové mechaniky k vytváření extrémně bezpečných komunikačních systémů. Na rozdíl od tradičních metod, které mohou být zranitelné vůči útokům kvantových počítačů, nabízí kvantová kryptografie teoreticky neprolomitelné zabezpečení, protože jakýkoli pokus o zachycení komunikace změní kvantový stav zúčastněných částic a upozorní strany na narušení.
Kvantová mechanika popisuje, jak věci fungují v neuvěřitelně malém měřítku, na úrovni částic. Toto odvětví fyziky je zásadní pro pochopení jevů, které nelze vysvětlit klasickou fyzikou, jako je chování elektronů v atomech nebo záření černých těles.
Nobelova cena za fyziku je druhou Nobelovou cenou udělenou v této sezóně po pondělním udělení ceny za medicínu americkým vědcům Mary E. Brunkowové a Fredu Ramsdellovi a Japonci Šimonu Sakagučimu.
Všichni tři byli oceněni za „objevy v oblasti periferní imunitní tolerance„, jak oznámil Nobelův výbor ve svém prohlášení.
V loňském roce byla Nobelova cena za fyziku udělena Američanu Johnu Hopfieldovi a Britovi kanadského původu Geoffreymu Hintonovi za jejich průkopnickou práci v oblasti strojového učení, nástroje používaného při vývoji umělé inteligence. Nobelovy ceny, udělované od roku 1901, jsou poctou těm, kteří podle slov jejich tvůrce a vědce Alfreda Nobela „přinesli lidstvu největší užitek„. Laureát Nobelovy ceny obdrží šek na 11 milionů švédských korun, což odpovídá 1 milionu dolarů, 970 000 eur a 23 590 400 Kč.