Experimenty sond Viking z roku 1976 měly odpovědět na otázku, zda je Mars domovem života. Nová studie ukazuje, že výsledky nebyly tak jednoznačné, jak se dlouho tvrdilo – a některé signály z marťanské půdy možná přece jen svědčí o biologické aktivitě.
Biologické experimenty mise NASA Viking z roku 1976 stále vyvolávají diskuse a po nedávné studii, která se k jejich výsledkům vrací s novými informacemi, se vrátily do popředí zájmu astrobiologie. V 70. letech minulého století vyslala NASA sondy Viking 1 a Viking 2 k přistání na Marsu s cílem odpovědět na jednu z nejzávažnějších otázek lidstva: existuje život mimo Zemi? Každý modul nesl čtyři experimenty, jejichž cílem bylo odhalit známky mikrobiálního života v marťanské půdě.
Výsledky byly nečekané: jeden z testů, takzvaný Labeled Release, ukázal uvolňování značeného oxidu uhličitého po dodání radioaktivních živin do marťanské půdy. Někteří vědci to interpretovali jako známku mikrobiálního metabolismu; jiní tvrdili, že by mohlo jít o abiotické chemické reakce vyvolané neznámými oxidanty.
Podle nové studie nyní vědci prozkoumali tyto staré údaje pomocí nových chemických nástrojů a znalostí marťanské geologie. Navrhovaným zjištěním je, že půda Marsu může obsahovat aktivní molekuly nebo procesy, které napodobují známky pozemského života. Studie však varuje, že tyto výsledky nepředstavují potvrzení života.
Nové údaje naznačují, že v senzorech Viking se objevily neočekávané biologické reakce, že nebyly jednoznačně detekovány základní organické molekuly, že při termální kontrole nebyl získán opakovaný metabolismus a že objev solí, jako jsou perchloráty a oxidanty v marťanské půdě, by mohl vysvětlit mnohé výsledky z nebiologického hlediska.
Proč na tom nyní záleží? Přehled experimentů Viking má velký význam pro současnou astrobiologii. Na jedné straně ukazuje, že i staré mise mohou obsahovat záhadné signály, které si zaslouží druhý pohled. Na druhé straně vyslovuje domněnku, že pokud Mars vykazoval známky připomínající metabolismus, pak život mohl vzniknout nebo přetrvat v extrémních prostředích. To má přímý vliv na budoucí vesmírné mise, jako je návrat vzorků z Marsu, vysílání sond s biologickými schopnostmi a konstrukce citlivějších přístrojů.
Otázkou tedy je, zda na Marsu před 50 lety našli mimozemský život. A krátká odpověď zní: nevíme. Autoři studie trvají na tom, že data z Vikingů nejsou průkazná. Signály by mohly být vysvětleny nebiologickými chemickými procesy, jako je tepelný rozklad perchlorátů nebo reakce s oxidanty přítomnými v marťanské půdě.
Nejednoznačnost experimentu a jeho přetrvávající význam však také otevírá dveře možnosti, že se již tehdy dělo něco biologického, co se nepodařilo interpretovat. Jak říká Gilbert Levin, inženýr mise Viking společnosti Nasa a jeden ze zastánců biologické hypotézy: „Jsem přesvědčen, že jsme v 70. letech 20. století našli na Marsu důkazy o životě.“
Nyní je klíčové poučit se z Vikingu: experimenty s detekcí života vyžadují sofistikovanější přístrojové vybavení, vzorky vrácené na Zemi a mimořádně opatrnou interpretaci. NASA a další agentury již navrhují mise s ohledem na tyto cíle. Mezitím nám výsledky Vikingu připomínají, že hledání mimozemského života je dlouhý a složitý proces plný překvapení.
Od mise Viking se technologie výrazně posunuly, což vědcům umožňuje zkoumat Mars s větší přesností. Mise, jako je rover Curiosity a rover Perseverance agentury NASA, poskytly cenné údaje o marťanské geologii a atmosféře. Tato vozítka jsou vybavena přístroji, které dokáží analyzovat chemické složení půdy a hledat organické molekuly, které jsou stavebními kameny života.
Vozítko Perseverance, které na Marsu přistálo v roce 2021, je speciálně navrženo k hledání známek dávného života a ke sběru vzorků hornin a půdy, které se plánuje dopravit zpět na Zemi během budoucích misí. Tyto vzorky by mohly poskytnout definitivnější odpovědi na otázku existence života na Marsu. Kromě toho vozítko nese experiment nazvaný MOXIE, který testuje výrobu kyslíku z oxidu uhličitého v marsovské atmosféře, což je zásadní krok pro budoucí pilotované mise.
Možnost života na Marsu také zaujala představivost veřejnosti a stala se opakovaným tématem ve vědeckofantastické literatuře. Filmy, knihy a televizní seriály se zabývají myšlenkou života na Marsu, což podporuje zájem a zvědavost o rudou planetu. Tento zájem veřejnosti přispěl k financování a podpoře vesmírných misí, které se snaží tuto zásadní otázku zodpovědět.
Hedání života na Marsu je trvalým úsilím, které spojuje vědu, technologii a lidskou představivost. I když mise Vikingů nepřinesly definitivní odpověď, položily základy pro budoucí průzkum a připomněly nám, že vesmír je plný záhad, které čekají na své objevení.