Návrh zákona CLEAR Act cílí na transparentnost v umělé inteligenci – technologické firmy budou muset zveřejnit, která autorsky chráněná díla použily k tréninku svých modelů. Zákon má chránit původní autory a stanovit jasná pravidla pro férové využití obsahu v éře generativní AI.
Navrhovaný zákon ve Washingtonu hodlá přimět každého, kdo trénuje generativní umělou inteligenci, aby oznámil, která autorsky chráněná díla použil. Zákon o označování autorských práv a etickém ohlašování umělé inteligence, který předkládají senátoři Adam Schiff a John Curtis, má za cíl řešit jeden z nejkontroverznějších aspektů umělé inteligence: autorství obsahu umělé inteligence.
Za tímto účelem připravují dostatečně podrobný text, který zajistí, že každé dílo chráněné autorským právem bude zahrnuto/uvedeno. Pokud jsou tato data veřejná, měl by být navíc uveden i odkaz na toto dílo, neboť chtějí zabránit tomu, aby se na základě klasického „důvěřuj mi“ stala polem pro výzkum a dokumentaci třetích stran.
Budoucnost školení umělé inteligence
U nových modelů bude nutné zasílat varování nejpozději 30 dní před komerčním nebo veřejným použitím umělé inteligence, což je podmínka, která se týká i interního použití. U stávajících modelů bude čas záviset na pravidlech rejstříku, protože ten bude definovat formát i postup do 180 dnů od vstupu v platnost.
Pokud oznámení nebude podáno, může se vlastník díla obrátit na soud a soudce může uložit pokutu v minimální výši 4 200 eur (přibližně 100 tisíc korun), pokud se prokáže souvislost mezi původním obsahem a tréninkovými daty. Kromě toho existuje také soudní příkaz k zastavení se soudním příkazem k zastavení užívání díla až do doručení příslušného oznámení, jakož i částka nákladů a poplatků.
Navzdory ambicióznosti návrhu zákona stanoví roční strop pro občanskoprávní pokuty: maximálně 2 100 000 eur (50 milionů korun), aby se zabránilo tomu, že trest nebude mít horní hranici. Kromě toho, samotný rejstřík musí zřídit veřejnou databázi všech varování, což je situace, díky níž bude školení lépe kontrolovatelné. USA se tedy chystají brát zneužívání autorských práv k trénování modelů umělé inteligence velmi vážně.
Kontext a význam zákona CLEAR Act
Iniciativa CLEAR Act přichází v klíčové době pro technologický průmysl a právní sféru, kde šíření modelů umělé inteligence vyvolalo intenzivní debaty o autorských právech a duševním vlastnictví. Rostoucí schopnost umělé inteligence vytvářet obsah, který se podobá lidským dílům, vyvolala otázky týkající se originality a porušování autorských práv. Cílem tohoto návrhu zákona je poskytnout jasný právní rámec, který by tyto obavy řešil a zajistil uznání původních tvůrců a jejich adekvátní odměnu.
Provádění zákona CLEAR Act by mohlo mít významný dopad na způsob, jakým technologické společnosti vyvíjejí a trénují své modely umělé inteligence. Díky požadavku na zveřejnění děl použitých při tréninku by společnosti mohly čelit zvýšeným nákladům a logistickým problémům při plnění zákonných požadavků. Mohl by však také podpořit větší transparentnost a odpovědnost v odvětví a podpořit etičtější a udržitelnější postupy.
Výzvy a kritika
Navzdory svým ušlechtilým cílům není zákon CLEAR bez kritiky. Někteří odborníci poukazují na to, že zákon by mohl být obtížně proveditelný a vymahatelný, zejména v digitálním prostředí, kde lze díla chráněná autorským právem snadno sdílet a používat bez vědomí jejich vlastníků. Kromě toho existují obavy, že by zákon mohl bránit inovacím tím, že by ukládal další omezení společnostem vyvíjejícím nové technologie.