Čína je dlouhodobě známá svou snahou často utlačovat etnické menšiny nebo je násilím začleňovat do většinové společnosti. Nyní bude tato tendence upevňovat čínský patriotismus ještě vyšší.
Nejznámější byly tábory pro Ujgury, ve kterých se brutálně porušovala lidská práva, problematická je také oblast Tibetu a turkické menšiny.
V Číně je 55 oficiálních etnických menšin, kterých tu žije blíže nespecifikované množství, odhaduje se jich asi 8 až 10 % z celkového obyvatelstva.
Čínská vláda má znovu snahy modernizovat společnost a podporovat etnickou jednotu. Akademici a aktivisté za lidská práva tvrdí, že nový zákon, který má být koncem tohoto týdne schválen na výročním zasedání parlamentu země, tento proces upevní, rozšíří a dokonce urychlí, což dále ohrozí práva menšinových skupin a jejich způsob života. Mnozí to považují za ponurý milník v historii Číny.
Být víc patriot a upravit náboženství
Součástí tohoto zákona je mimo jiné snížení statusu ostatních jazyků na úkor mandarinštiny, zákon bude podporovat sňatky mezi Čínany, komplikovat naopak sňatky mezietnické takovým způsobem, že mnozí úředníci raději tento sňatek nedoporučí nebo neprovedou, než aby čelili riziku, že přijdou o své místo.
Zákon také bude vyžadovat od rodičů, aby své děti vedli ke komunistické propagandě. Budou se zakazovat veškeré činy, jež by se daly považovat za poškozující dominující etnickou jednotu Číňanů. Menšiny tedy budou mít omezeny projevy jejich vlastních kultur. A to nejen ve formě zvyků, ale třeba i nádherných tradičních šatů a šperků.
Čínský prezident Si Ťin-pching opakovaně vyzývá k „sinizaci náboženství“, tedy aby i náboženské praktiky byly v souladu s tím, co místní komunistická strana požaduje. Tímto způsobem si ale upevňuje vládu již dlouhodobě. Nátlak na etnika je tvořen i morálně, kdy právě pod rouškou modernizace čínské společnosti jsou potlačováni, jelikož ostatní etnika jsou považována za zaostalá.
Rok 2026 přitvrdí a ohrozí kulturu
Nový návrh zákona lze vnímat jako snahu o potlačení dle něj zaostarých tradičních kultur a zvyků a dominanci civilizované čínské kultury. Sílí obavy, že tím některé místní tradice budou trestné nebo vymizí. Zhorší se i společenské klima, protože zákon vybízí k nahlašování chování, jež by tato pravidla porušovala.
Mandarinština jako hlavní jazyk
Podle nového zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku sice menšinové jazyky mohou být stále vyučovány jako druhý jazyk, ale skupiny jako Tibeťané, Ujgurové a Mongolové již nebudou mít právo používat svůj rodný jazyk v základních předmětech ve školách a na univerzitách. Stane se také úředním jazykem nejen na školách, ale i na úřadech.
Zákon „převrací multikulturní sliby, na nichž byla Čína založena“, a posouvá se od „myšlenky jednoty skrze odlišnost nebo jednoty skrze pluralismus k jednotě skrze stejnost, skrze eliminaci odlišností“,
řekl Benno Weiner, historik moderní Číny, Tibetu a vnitřní Asie na Carnegie Mellon University.
Vymýtíš jazyk, vymýtíš kulturu
Už loni byla tibetština postupně vylučována jako klíčový předmět z celostátních přijímacích zkoušek na vysoké školy, v některých zemích, zejména mezi Mongoly, propukly již v minulých letech nepokoje, když byla zaváděna výuka pouze v mandarinštině. Prozatím pod rouškou tvrzení, že menšinové jazyky nemohou konkurovat mandarinštině, jež nabízí lidem výhody ve vzdělávání a na trhu práce. Lidé se tak často i sami od menšinových jazyků odklánějí a historik Wang přepokládá, že až lidé dosáhnout druhé či třetí generace, tyto jazyky v podstatě samy vymizí.
Nový zákon jen urychluje proměnu Číny a rozvrací její rozmanitost. Uniformita bude nová norma.