Startup Blue Water Autonomy získal 14 milionů dolarů (329 milionů korun) na vývoj lodí, které plují samy, bez kapitána nebo posádky na palubě.
Lodě bez lidí na palubě by se brzy mohly stát realitou v mezinárodních vodách. Bez kapitána, který by křičel rozkazy, a bez námořníků, kteří by prováděli manévry, se chystá vyplout nová generace autonomních plavidel. Jedná se o plavidla řízená počítačem, která se budou sama pohybovat, rozhodovat o trasách a plnit úkoly, což zcela změní naše chápání lodní dopravy a námořních operací.
Podle médií pronikl startup Blue Water Autonomy do námořního sektoru s projektem autonomních válečných lodí. Společnost, kterou v roce 2024 založili bývalí vojáci a inženýři z Amazon Robotics, právě získala 14 milionů dolarů (329 milionů korun) od fondů jako Eclipse a Riot Ventures, a to v době, kdy se námořní bezpečnost stala strategickou prioritou.
Navigace budoucnosti je již zde
Společnost Blue Water vyvinula systém, který umožňuje autonomní provoz pomocí pokročilých senzorů a navigačních algoritmů. V současné době testuje v Bostonu stotunový prototyp, podobně jako společnost Waymo pokročila se svými vozidly bez řidiče, u nichž bylo prokázáno, že výrazně snižují počet nehod.
Související článek
Tato plavidla slibují snížit provozní náklady až o 30 % a minimalizovat riziko pro lidi v konfliktních zónách. Zlepšují také přesnost tras a zabraňují chybám, které jsou zodpovědné za 75 % námořních nehod. Přístup srovnatelný s robotickými vozidly společnosti Tesla, která jsou navržena tak, aby fungovala bez řidičů (a v tomto případě pracovala).
Proč takový zájem o bezpilotní lodě? Za tímto závodem stojí útoky Hútíů v Rudém moři a nezadržitelný růst čínského námořnictva. Zatímco USA se snaží udržet svou flotilu, čínské loděnice staví lodě pětinásobným tempem, což narušuje rovnováhu námořních sil. Není náhodou, že Rusko sází také na autonomní tanky pro své pozemní operace a snaží se získat vojenské výhody, aniž by riskovalo lidské životy.
„Námořní autonomie je rozhodující pro udržení odstrašujícího účinku vůči Číně a Rusku,“ říká Seth Winterroth ze společnosti Eclipse. Společnost Blue Water se chce stát dodavatelem pro americké ministerstvo obrany a zkoumá i možnosti civilního využití. Vývoj vyžaduje specializované komponenty, podobně jako spolupráce Tesly a Samsungu v oblasti hardwaru pro autonomní řízení.
Nejde však jen o výhody. Autonomní plavidla musí překonat problémy s IT bezpečností, neexistující právní rámec a tvrdý dopad na zaměstnanost, přičemž do roku 2035 je ohroženo 900 000 pracovních míst. Jedná se o podobné potíže, jakým čelila společnost Huawei se svým autonomním vozem, kdy předpisy brzdily jeho vývoj na mnoha trzích.
Americké námořnictvo se bez posádky plaví již od roku 2021, kdy jeho plavidlo NOMAD urazilo více než 8 000 kilometrů pod vlastní kontrolou po 98 % času. Souběžně s tím Čína právě povolila první autonomní létající taxi, které stejnou myšlenku přenáší z moře na oblohu s vozidly, která létají bez pilota.
Dopad přesahuje rámec armády. Díky těmto lodím by mohla být lodní doprava o 20 % levnější, méně znečišťovat životní prostředí a umožnit zemím bez velkých flotil konkurovat za rovných podmínek. Jde o stejně radikální změnu, jako byl přechod od plachetnic k motorovým plavidlům, který navždy změnil světový obchod a způsob pohybu po mořích.
Výzvy a příležitosti na obzoru
Vývoj autonomních lodí představuje nejen technologický průlom, ale také výzvu z hlediska předpisů a bezpečnosti. Mezinárodní námořní organizace (IMO) stále ještě vytváří regulační rámec pro provoz těchto lodí v mezinárodních vodách. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby autonomní lodě mohly bezpečně a efektivně fungovat vedle tradičních plavidel s posádkou.
Kromě toho je velkým problémem kybernetická bezpečnost. Autonomní systémy jsou do značné míry závislé na softwaru a komunikačních sítích, což je činí zranitelnými vůči kybernetickým útokům. Společnosti, které se podílejí na vývoji těchto technologií, investují do pokročilých bezpečnostních opatření na ochranu svých systémů před potenciálními hrozbami.
Na druhou stranu by zavedení autonomních lodí mohlo mít pozitivní dopad na životní prostředí. Optimalizací tras a snížením spotřeby paliva by tato plavidla mohla výrazně snížit emise skleníkových plynů. To je zvláště důležité v době, kdy je námořní průmysl pod tlakem snižování uhlíkové stopy.
Autonomní lodě zkrátka představují revoluci v námořní dopravě, která má potenciál změnit toto odvětví podobně jako kdysi motorová plavidla. Aby se však tato technologie stala široce rozšířenou realitou, bude třeba překonat technické, regulační a bezpečnostní problémy.