Dne 1. července 2025 se zraky astronomického světa upřely na něco mimořádného: na nový mezihvězdný objekt s názvem 3I/ATLAS, který objevil systém dalekohledů ATLAS v Chile. Po kometě Oumuamua a kometě Borisov se jedná o třetí potvrzený objekt, který nás navštívil z oblasti mimo sluneční soustavu. Ukazuje se však, že 3I/ATLAS je výjimečný hned v několika ohledech.
Není proto divu, že se několik agentur a dokonce i vesmírných misí zaměřuje na využití naší blízkosti k tomuto objektu k jeho analýze. Toto jsou některé z nich.
Prostřednictvím Koordinačního centra pro objekty v blízkosti Země (NEOCC) například sledují jeho trajektorii pozemními dalekohledy (Chile, Havaj, Austrálie). Již fungující vesmírné mise ESA, jako jsou Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter, budou 3I/ATLAS pozorovat, až proletí v blízkosti Marsu (v těchto dnech), aby využily jiného pozorovacího bodu než ze Země.
Mise Jupiter Icy Moons Explorer (Juice) bude od listopadu 2025 rovněž zaměřovat přístroje na 3I/ATLAS, aby jej mohla pozorovat z blízkosti Jupiteru po jeho periheliu.
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) ve spolupráci s ESA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA pozoroval kometu v srpnu 2025 pomocí svého přístroje NIRSpec. To pomohlo odhalit složení, zejména těkavých plynů, jako je CO₂ a voda.
🚨 Webb just confirmed it: 3I/ATLAS is not behaving like any comet ever seen.
A blood-red CO₂ coma, a possible 46 km core, and a missing water tail.
This breaks the models. 🧵👇 pic.twitter.com/NPl1TzUQKl— Skywatch Signal (@UAPWatchers) August 26, 2025
Kometu pozoruje také Hubbleův vesmírný dalekohled, aby získal snímky komy (oblaku plynu/prachu kolem jádra) s vysokým rozlišením. Na pozorování se podílí také družice SPHEREx, která charakterizuje její složení a spektrální odraz.
Průzkum provádí také Gran Telescopio Canarias (GTC, na ostrově La Palma) spektroskopii ve viditelném a ultrafialovém spektru pomocí přístroje OSIRIS+, který studuje spektrální složení, jasnost a světelné křivky komety.
Gemini North (Havaj) pozorovala 3I/ATLAS krátce po objevu, aby charakterizovala komu, její jasnost, tvar prachového oblaku a plyn. SOAR (Southern Astrophysical Research Telescope) rovněž přispěl fotometrií v blízkosti objevu k měření jasnosti a variací světelné křivky.
V neposlední řadě existují návrhy na přímou misi nebo zachycení. Existuje studie Southwest Research Institute (SwRI), která navrhuje design mise, jež by mohla zachytit budoucí mezihvězdný objekt, přičemž jako model využívá poznatky získané s 3I/ATLAS. Taková mise zatím není přidělena konkrétní kosmické agentuře.
Odborníci se rovněž zabývají možností využít sondu Juno (která již operuje kolem Jupiteru) k manévrování a provedení průletu kolem 3I/ATLAS, až bude objekt v březnu 2026 prolétat v blízkosti Jupiteru. Takový manévr by zahrnoval využití Oberthova efektu, tedy změny trajektorie, k využití gravitace Jupiteru jako „gravitačního urychlovače“.
3I/ATLAS představuje okno do jiných slunečních soustav, aniž by bylo nutné vyslat mezihvězdnou misi. Jeho chemické složení – zejména vysoký poměr CO₂ a vody – nám napovídá, že procesy vzniku ledových objektů v jiných protoplanetárních discích by mohly být zcela odlišné od toho, co pozorujeme u komet ve sluneční soustavě.
Každé pozorování, každé měření, každý návrh na přiblížení (i když jen pomocí dalekohledů nebo slabých průletů) rozšiřuje naše znalosti o tom, jak rozmanitá a zvláštní může být populace mezihvězdných objektů. A tímto objevem nám 3I/ATLAS připomíná, že vesmír je obrovský, neustále se měnící a stále plný záhad, které může začít odhalovat pouze globální vědecká spolupráce.