Pouze Roland Garros zůstává tímto trendem nezasaženo, což se však příští rok změní.
V roce 2025 nastal pro wimbledonský turnaj, jednu z nejtradičnějších bašt světového tenisu, zlom: poprvé ve své 147leté historii se bude hrát bez pomoci čárových rozhodčích. Nebo spíše: bez lidských rozhodčích.
Místo toho šampionát již loni v říjnu oznámil zavedení automatizovaného systému nazvaného Live Electronic Line Calling (Live ELC), který je evolucí známého systému Hawk-Eye, jenž pomocí senzorů, vysokorychlostních kamer a algoritmů umělé inteligence v reálném čase zjišťuje, zda je míček dobrý, nebo špatný.
Deklarovaný cíl je jasný: omezit lidské chyby a zrychlit hru. Kontroverze se však spíše točí kolem nezamýšlených důsledků tohoto rozhodnutí. Nyní, když nejsou k dispozici čároví rozhodčí ani přezkumy, nemá chyby systému umělé inteligence kdo opravit.
Co přesně nahradilo rozhodčí
Systém Live ELC nejen určuje, zda míč skončil v autu, ale také rozhodnutí nahlas zpívá prostřednictvím předem nahraných audiozáznamů. To se týká jak chybných lajn, tak chybných podání. Systém je aktivní na všech kurtech turnaje, od kvalifikačních kol až po finále.
Rozhodnutí přistoupit k této změně nepřichází ve vzduchoprázdnu: Australian Open i US Open tento typ technologie přijaly již dříve, takže Roland Garros zůstává posledním grandslamem, který stále využívá lidské čárové rozhodčí, přinejmenším do roku 2026, kdy by se měl k novému trendu připojit i on.
Kritika ze strany protagonistů
Mezi tenisty, kteří se ozvali, je i Brit Jack Draper, který po svém vypadnutí ve druhém kole vyjádřil pochybnosti o přesnosti systému:
„Nemyslím si, že je to stoprocentně přesné. Některé míče zanechaly na kurtu stopy tam, kde by neměly, kdyby byly špatné“.
Ještě kritičtější byla Emma Raducanuová, rovněž Britka:
„Jsem si jistá, že tam byl míček, který dali k dobru a který byl špatný. Je to zklamání, že se na turnaji dělají špatná rozhodnutí“.
Stroj selhává, a selhání je lidské
Jeden z kontroverzních momentů turnaje přišel v zápase mezi Anastasií Pavljučenkovovou a Sonay Kartalovou: během klíčového bodu byl elektronický systém omylem deaktivován na tři body a míč, který šel jasně dlouhý, nebyl odpískán.
Vzhledem k tomu, že již neexistuje systém opakování, musel se bod opakovat, a to v neprospěch Pavljučenkovové. „Vzali jste mi hru,“ protestovala u předsedajícího rozhodčího.
Wimbledon později incident připsal „lidské chybě“ obsluhy systému a oběma hráčkám se omluvil. Tato epizoda jen oživila volání po znovuzavedení nějakého systému přezkoumávání nebo většího rozhodování předsedy rozhodčího.
Efektivita a modernizace
Přes to všechno organizátoři turnaje důrazně obhajovali používání automatizovaného systému. Jamie Baker, ředitel turnaje, ujistil, že jeho přesnost a spolehlivost jsou „více než osvědčené“ a prohlásil, že jeho zavedení je na okruhu ATP již povinné:
„Úroveň propracovanosti systému se postupem času zvýšila a nyní je robustnější než kdykoli předtím.“
Tvrdí, že technologie ve skutečnosti umožňuje prodloužení hrací doby, protože viditelnost byla omezením v předchozích letech, kdy se kontrolní práce spoléhala na lidi.
Lidská tvář problému
Zánik lajnovačů však znamená ztrátu stovek pracovních míst napříč profesionálním okruhem. V prvních dnech turnaje se totiž v okolí All England Clubu konaly protesty s transparenty hlásajícími „Nechceme, aby roboti nahradili lidi“. Mnozí hráči, dokonce i ti, kteří oceňují efektivitu technologií, přiznávají, že jim chybí lidská složka.
Wimbledon electronic line calling was ‘accidentally’ switched off during this match according to officials.
— BigCam (@ccbigcam) July 7, 2025
Am thinking it was deliberately switched off by an aggrieved former line judge in protest rage against the A.I. machine #Wimbledon #Wimbledon2025 pic.twitter.com/yASrloW1FI
Zavádění umělé inteligence do tenisu není ojedinělým jevem. Podobné technologie se již používají v jiných sportech, například ve fotbale a basketbale, a pomáhají při rozhodování. Přijetí těchto technologií se však liší. Zatímco někteří v nich vidí příležitost ke zvýšení přesnosti a spravedlnosti ve sportu, jiní se obávají, že by tato technologie mohla sportovní zážitek dehumanizovat.
V případě tenisu debata pokračuje. Někteří odborníci navrhují, že řešením by mohlo být hybridní řešení kombinující technologii s lidským dohledem. To by umožnilo využít výhody technologie a zároveň zachovat lidský prvek, který mnozí považují pro sport za zásadní.
Úspěch technologie v tenise bude nakonec záviset na tom, zda si dokáže získat důvěru hráčů, organizátorů a fanoušků. Teprve čas ukáže, zda se umělá inteligence stane nepostradatelným prvkem tohoto sportu, nebo zda si své místo na kurtu znovu vybojují lidé.