Webbův teleskop poprvé napřímo zachytil novou exoplanetu

Webbův teleskop poprvé napřímo zachytil novou exoplanetu

Zdroj obrázku: Photo by NASA Hubble Space Telescope on Unsplash

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je od svého vypuštění v roce 2021 základním nástrojem pro pozorování známých planet mimo sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Poprvé se však Webbu podařilo něco bezprecedentního: objev nové, dosud neznámé exoplanety.


Jedná se o mladou plynnou planetu, velikostí podobnou Saturnu, která obíhá kolem hvězdy menší než naše Slunce, vzdálené od Země asi 110 světelných let v souhvězdí Antlie. Jak podrobně popisují vědci ve vědeckém časopise Nature, tento objev je mimořádně významný díky způsobu, jakým byl učiněn: přímým zobrazením, což je mnohem složitější a vzácnější technika než obvyklé metody.

Bezprecedentní přímé zobrazování

Od 90. let 20. století bylo objeveno přibližně 5 900 exoplanet, ale naprostá většina z nich byla objevena nepřímými metodami, jako je tranzit, který spočívá v měření mírného zeslabení světla hvězdy při přechodu planety před ní. Pouze 2 % těchto planet byla pozorována přímo.

Související článek

Signál z hlubin vesmíru přivedl vědce k nečekanému objevu
Signál z hlubin vesmíru přivedl vědce k nečekanému objevu

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařil pozoruhodný objev při hledání exoplanet - detekovali periodický rádiový signál, který je dovedl k nebeskému tělesu s charakteristikami podobnými Zemi. Tato planeta, vzdálená dvanáct světelných let od naší sluneční soustavy, má důkazy naznačující existenci atmosféry a vlastního magnetického pole.

Webbův úspěch spočívá nejen v přímém snímkování, ale také ve skutečnosti, že objevená planeta je nejméně hmotná, jaká kdy byla touto technikou detekována. Podle astronomky Anne-Marie Lagrangeové, vědecké pracovnice CNRS a Pařížské observatoře, byl tento milník možný díky citlivosti Webbových přístrojů a použití koronografu francouzské výroby instalovaného na přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) dalekohledu.

„Webb otevírá nové okno pro detekci a studium dříve nedostupných exoplanet. Má zásadní význam pro pochopení rozmanitosti planetárních systémů a jejich vzniku,“ uvedl Lagrange ve vyjádřeních.

Mladá a vzdálená planeta

Nově objevená planeta, která obíhá kolem hvězdy TWA 7, je od své hvězdy vzdálena 52krát více než Země od Slunce. Pro představu, nejvzdálenější planeta naší sluneční soustavy, Neptun, je od nás vzdálena asi 30krát více. To vysvětluje, proč by tranzitní metoda v tomto případě nefungovala.

Vědci odhadují, že jak hvězda, tak její planeta jsou extrémně mladé, pouze 6 milionů let staré ve srovnání s 4,5 miliardami let naší sluneční soustavy. Díky pozorovacímu úhlu téměř „shora dolů“ byli astronomové dokonce schopni rozeznat strukturu disku prachu a kamenného materiálu obklopujícího hvězdu, včetně tří prstenců, z nichž v jednom se nachází nová planeta.

Tento objev nejenže rozšiřuje katalog známých exoplanet, ale také posiluje roli Webbova teleskopu jako klíčového hráče při zkoumání a poznávání planetárních systémů mimo naše kosmické sousedství.

Potenciál Webbova teleskopu

Dalekohled Jamese Webba astronomům studovat složení atmosféry exoplanet, což je zásadní krok při identifikaci vlastností, které by mohly naznačovat přítomnost života. Jeho pokročilá technologie překonává technologii jeho předchůdce, Hubbleova teleskopu, neboť nabízí bezprecedentní rozlišení a citlivost, což z něj činí základní nástroj pro astrobiologii.

Kromě toho je Webb určen k výzkumu vzniku hvězd a galaxií v raném vesmíru, což nám pomůže lépe pochopit vývoj vesmíru. Významným pokrokem je schopnost Webbu pořizovat přímé snímky exoplanet, které poskytnou cenné informace o dynamice a složení těchto vzdálených světů.

S každým novým objevem se teleskop Jamese Webba nadále ukazuje jako neocenitelný pro moderní astronomii a slibuje revoluci v našem chápání vesmíru a potenciální nalezení známek života mimo Zemi.

Zdroje článku

nature.com
#