NASA nedávno oznámila objev, který zpochybňuje naše chápání času, vesmíru a hranic našich pozorovacích možností.
Představte si, že si posvítíte baterkou do obrovské prázdnoty pouště a o miliardy let později někdo v jiném vesmíru konečně zahlédne tu slabou záři. Nahraďte baterku prvotní galaxií a pozorovatele jedním z nejmodernějších přístrojů, které kdy byly vytvořeny: vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST).
Webbův teleskop a jeho objev
Vesmírný dalekohled Jamese Webba je zázrakem moderní techniky a vědy. Byl vypuštěn v prosinci 2021 a způsobil revoluci v našem chápání vesmíru. Zatímco Hubbleův vesmírný dalekohled nám nabídl úchvatné pohledy na vesmír, JWST nám umožňuje nahlédnout do minulosti a zachytit světlo tak staré, že předchází vzniku prvních planet.
Jak toho dosahuje? Odpověď spočívá ve fyzice světla. Jak se vesmír rozpíná, světlo ze vzdálených galaxií se roztahuje a posouvá se směrem k červené části spektra – jev známý jako červený posuv. Čím větší je rudý posuv, tím starší a vzdálenější je zdroj světla. JWST je speciálně navržen k detekci těchto slabých, roztažených signálů z počátků vesmíru.
Using #JWST, a research team has recently discovered MoM-z14, an extraordinarily luminous galaxy, which is also the most distant one spectroscopically confirmed to date (May 2025).
— Nereide (@Nereide) May 28, 2025
MoM-z14 is located, in fact, at zspec = 14.44 (zspec is the spectroscopic redshift). This result… pic.twitter.com/zIl2n2bWFB
Nad očekávání JWST odhalil vesmír, který je ve svých raných fázích mnohem dynamičtější a zalidněnější, než se dosud předpokládalo. Modely předpovídaly řídký počet galaxií během prvních 500 milionů let po velkém třesku, ale zjištění JWST naznačují mnohem bohatší vesmírnou tapiserii.
Představujeme galaxii MoM-z14
V květnu NASA oznámila převratný objev: galaxii MoM-z14, která byla pozorována jako světelný bod vyzařovaný pouhých 280 milionů let po velkém třesku. Galaxie MoM-z14, přezdívaná „matka všech raných galaxií“, byla objevena s rekordním červeným posuvem z = 14,44, což je nejvyšší dosud pozorovaný posuv. Pro představu, tato galaxie je starší než cokoli viditelného pouhým okem na noční obloze.
Co dělá MoM-z14 ještě zajímavější, je její chemické složení. Obsahuje prvky jako uhlík a dusík, což naznačuje, že existovaly dřívější generace hvězd, které syntetizovaly těžší prvky z prvotního vodíku. To naznačuje, že vesmír byl aktivnější a vyvíjel se rychleji, než se dosud předpokládalo. Jak poznamenal Pieter van Dokkum z Yaleovy univerzity:
„Tyto objevy nebyly na plánu. JWST ukazuje, že jsme mladý vesmír podcenili – a možná stále podceňujeme.“
Přehodnocení kosmické evoluce
Objev MoM-z14 vyžaduje přehodnocení našich modelů vzniku raných galaxií. Dříve se mělo za to, že velké, svítivé galaxie vznikaly stovky milionů let. Nyní však důkazy naznačují, že k tomuto procesu mohlo dojít mnohem dříve, pravděpodobně během 200 milionů let po velkém třesku.
MoM-z14 navíc vykazuje vysokou rychlost tvorby hvězd, přestože je 50krát menší než Mléčná dráha. To vyvolává několik otázek: Proč se tyto galaxie tvoří tak rychle? Co je zdrojem jejich energie? A kolik dalších takových galaxií zůstává mimo náš současný pozorovací dosah? Vesmírný dalekohled Jamese Webba má před sebou další práci, protože pokračuje v odhalování záhad vesmíru, včetně nedávné identifikace superbouře ve vzdálené galaxii.
Jak pokračujeme v průzkumu vesmíru pomocí JWST, každý objev nejen obohacuje naše znalosti, ale také nás nutí přehodnotit samotnou podstatu vesmírného vývoje. Raný vesmír byl mnohem složitější a aktivnější, než jsme si kdy dokázali představit, a s každým novým objevem jsme blíže k odhalení tajemství našeho vesmírného původu.